norek americký

Ekologie a biologie: Norek americký je vázaný na různé vodní ekosystémy, ideálním prostředím jsou pro něj mělké pomalu tekoucí eutrofizované vody. Žije samotářsky kromě období rozmnožování (konec zimy a začátek jara). Délka březosti se pohybuje v rozmezí 33 - 80 dní. Příčinou velkého rozptylu délky březosti je odložená implantace, kdy oplozené vajíčko zastavuje svůj vývoj a zůstává inaktivní až do doby, kdy dojde k jeho implantaci v děloze. O mláďata, jichž bývá ve vrhu nejčastěji pět, se stará výhradně samice.
Domovské okrsky jedinců stejného pohlaví se obvykle nepřekrývají a vzhledem k velikosti norka dosahují zvláště u samců poměrně velikých hodnot (u samců 10 - 50 km2, u samic okolo 2 km2). V době rozmnožování podnikají dospělí samci dlouhé cesty s cílem najít samice pro páření a v tuto dobu je výskyt několika dospělých samců na jednom území běžný. Naopak překryvy domovských okrsků mezi jedinci různého pohlaví jsou naprosto běžné.
Porovnání aktivních a neaktivních lokací v průběhu dne ukazuje, že samci jsou aktivní převážně v noci a za soumraku a jejich aktivita ve dne je minimální. Naopak rozložení aktivity samic je v průběhu dne rovnoměrné. Norek patří mezi potravní oportunisty. V jeho potravě se vyskytují jak bezobratlí, tak všechny skupiny obratlovců, vodní i suchozemští.

Celkové rozšíření: Původním domovem druhu je Severní Amerika. Do Evropy byli první norci přivezeni v 20. letech 20. století. Od této doby lze také datovat první nálezy volně žijících zvířat tohoto druhu v Evropě. V současné době jsou populace norků amerických na území všech států západní Evropy, na území Skandinávie, Ruska a Polska.

Rozšíření v ČR: První zprávy o výskytu norka amerického na našem území pocházejí z 20 - 30 let 20. století. Údaje z dotazníků rozeslaných v letech 1991 – 1992 potvrzují výskyt norka amerického na 4,6 % území. Poslední průzkumy potvrzující výskyt z 35,2 % území naznačují, že se tento druh u nás lavinovitě šíří.

Doporučení: Omezovat jeho výskyt. Jednou z možností je odstřel, zatím je možný jen prostřednictvím myslivecké stráže a mysliveckých hospodářů.

Riziko: Vysokým stupněm predace ovlivňuje přirozené zoocenózy mokřadních ekosystémů (hryzec vodní, různé druhy kachen, skorec vodní, konipas bílý a horský, ledňáček říční, užovka podplamatá či rak kamenáč aj.). Působí škody i v chovech ryb a vodní drůbeže.

Literatura: Anděra M., Gaisler J. 2012. Savci České republiky – popis, rozšíření, ekologie, ochrana. Academia, Praha.
Mlíkovský J., Stýblo P. (eds.). 2006: Nepůvodní druhy fauny a flóry ČR. ČSOP Praha, 496 pp.
Poledník L., Poledníková K. 2010. Monitoring, regulace a eradikace norka amerického v ČR – metodická doporučení, ALKA Wildlife, 30 pp., dostupné na www.alkawildlife.eu

Autor popisu: Tomáš Görner