majka svraštělá

Ekologie a biologie: Dospělci se vyskytují již brzy na jaře (březen-květen) nebo na podzim (září-listopad). Jedná se spíše o podzimní druh, z jara se vyskytuje poměrně vzácně a jen jednotlivě. Obývá nejrůznější stanoviště od stepních trávníků, luk, pastvin a okrajů cest až po pískovny, lomy a železniční pražce. Stejně jako velká většina majek je i tento druh vázán na samotářské druhy včel u kterých probíhá vývoj larev. Samičky kladou tisíce vajíček, z kterých se líhnou larvy (triungulini), kteří vylézají na květy nebo vrcholky rostlin. Na rostlinách čekají na svého hostitele, kterého se přichytávají. Často se ovšem přichytávají na jiný hmyz nebo zvířata a hynou, proto je larviček tak obrovské množství, jelikož do hnízd včel se dostane jen několik desítek šťastlivců. Larva se živí v medové buňce, kde požírá vajíčko a zásoby hostitele. Zimní období přežívá v klidu, v předjaří se kuklí a na jaře nebo na podzim vylézá z hnízda. Pokud se cítí dospělec ohrožen, vyměšuje z kloubů žlutavau tekutinu s obsahem jedovatého kantaridinu.

Celkové rozšíření: V celé střední a v části jižní Evropy a na Balkáně a také ve střední Asii.

Rozšíření v ČR: V ČR lokálně hojný druh, prakticky po celém území na vhodných biotopech. S touto majkou se setkáme především v nížinách, ale i v podhůřích.

Ohrožení: Ohrožení vlivem likvidace původních biotopů, zalesněním či samovolným šířením dřevin na úkor bezlesí. Negativní vliv má také intenzivní zemědělství a chemizace.

Autor popisu: Filip Trnka