ptačinec dlouholistý

Ekologie a biologie: Ptačinec dlouholistý vyhledává vlhká a humózní, často zrašelinělá místa v horských a podhorských lesích, jako jsou podmáčené smrčiny, olšiny na rašelinných půdách, lesní mokřiny a prameniště, případně břehy vodních toků.
Ptačinec dlouholistý je vytrvalá řídce trsnatá bylina, přezimující tenkým větveným oddenkem.

Celkové rozšíření: V květeně ČR je ptačinec dlouholistý považovaný za pozůstatek z období po konci poslední doby ledové, roste roztroušeně ve vyšších polohách (např. Český les, Žďárské vrchy, jihovýchodní Šumava, Brdy) a v oblastech s rašelinnými lesy (např. Třeboňsko, Dokesko).
Těžištěm celkového areálu je boreální pásmo (severské jehličnaté lesy) a severní část mírného pásma Eurasie a Severní Ameriky.

Ohrožení: Ptačinec dlouholistý je ohrožován změnami vodního režimu (lesní meliorace) a necitlivým lesním hospodařením (např. velkoplošná seč, změna druhové skladby lesních porostů). Ustupuje i při sukcesních změnách spojených se splachy živin (eutrofizace).

Literatura: Dvořáková M. (1990): Stellaria L. – In: Hejný S., Slavík B., Hrouda L. & Skalický V. [eds]: Květena České republiky. 2., Academia, Praha.
Grulich V. (2013): Stellaria longifolia Muhl ex Willd. – In: Lepší P., Lepší M., Boublík K., Štech M. & Hans V. (eds): Červená kniha květeny jižní části Čech, Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích.

Autor popisu: Jana Janáková