křídlatka sachalinská

Reynoutria sachalinensis (F. Schmidt) Nakai
Říše:
Plantae
Řád:
Caryophyllales
Čeleď:
Polygonaceae
křídlatka sachalinská
Ochrana
Hodnocení
Všechna pozorování
Moje pozorování
  • cz

  • cz

  • cz

Mapy výskytu

Stáhnout mapu

Stáhnout mapu

Výčet počtu nálezů dle zdroje v Nálezové databázi ochrany přírody

Atlasy a areály rozšíření v ČR

Fytokartografické syntézy ČSR 1: Phytocartographical syntheses of the ČSR.. Průhonice: Botanický ústav ČSAV
Stáhnout mapu

Grafy

Ekologie a biologie: Vytrvalá dvoudomá bylina, 2–4 m vysoká, lodyhy jsou přímé, duté, v horní části větvené, lysé. Listy řapíkaté, celokrajné, podlouhle vejčité až vejčité, na vrcholu špičaté, na bázi srdčité, až 35 cm dlouhé a 10–20 cm široké. Drobné květy jsou zelenobíle až nažloutle zbarvené a uspořádané v lichoklasech až 6 cm dlouhých. Kvete od července do září. Plodem je 3hranná nažka. Na Dálném východě roste na březích řek a potoků, u nás využívá ke svému šíření vodní toky také, objevuje se i v okolí lidských sídel. Šíří se i na přirozená stanoviště, kde vytváří velmi husté porosty, které vytlačují veškerou původní vegetaci.
Celkové rozšíření: Původní na Dálném východě, konkrétně na ruském ostrově Sachalin, na Kurilských ostrovech a na japonských ostrovech Hokkaidó a Honšú. Do Evropy byla jako okrasná rostlina dovezena v druhé polovině 19. století, konkrétně do botanické zahrady v Petrohradu, odkud byla distribuována dále. V současnosti se vyskytuje jako vysoce invazivní a značně nebezpečný druh v řadě zemí Evropy i Severní Ameriky, byla zaznamenána i v jihovýchodní Austrálii a na Novém Zélandě.
Rozšíření v ČR: U nás byla poprvé nalezena v roce 1921 u Kolína, dnes roste roztroušeně od nížin do podhůří skoro na celém našem území. Ze tří druhů u nás se vyskytujících křídlatek je tento druh nejméně invazivní, přesto představuje pro krajinu značné nebezpečí.
Doporučení: Účinné se ukázaly opakované postřiky herbicidem (Roundup). Jako nejvhodnější doba postřiku je uváděn květen až červen, kdy rostliny dosahují výšky okolo 1m a aplikace je bez nesnází možná pomocí ručních postřikovačů. V následujících týdnech je třeba mechanicky narušovat podzemní i nadzemní části křídlatky, např. rytím. Dojde k nakouskování oddenků a lodyh, které začnou regenerovat a rostlina se vyčerpává.
Druhá aplikace herbicidu je vhodná v závěru sezóny, kdy dochází ke kumulaci zásobních látek v kořenech a herbicid má tak dlouhodobější účinek. Podle zkušeností z mnoha lokalit v České republice je třeba postup opakovat minimálně 2 roky za sebou. Bez narušování oddenků 3 až 5 let.
Riziko: Konkurenční dopad na původní vegetaci je obrovský. Porosty křídlatek jsou schopny vytlačit v podstatě vše, co jim stojí v cestě, a jsou velkou hrozbou zejména pro společenstva podél našich vodních toků.
Literatura: Mlíkovský J., Stýblo P. (eds.). 2006: Nepůvodní druhy fauny a flóry ČR. ČSOP Praha, 496 pp.
Pyšek P., Tichý L. 2001: Rostlinné invaze. Rezekvítek Brno, 40 pp.
www.botany.cz
Autor popisu: Tomáš Görner

KAPLAN, Z.; DANIHELKA, J.; CHRTEK, J.; KIRSCHNER, J.; KUBÁT, K.; ŠTECH, M.; ŠTĚPÁNEK, J.
(eds.) (2019). Klíč ke květeně České republiky. Vydání 2. Praha: Academia. 1168 s. [Aktualizováno dle databáze Pladias (Pladias – databáze české flóry a vegetace, www.pladias.cz) k 1. 6. 2024]