bolševník velkolepý

Ekologie a biologie: Vlhčí louky, okraje lesů, lesní světliny, podél cest, břehy, příkopy, vlhčí rumiště, neudržované zahrady, na půdách výživných, dusíkatých, hlinitých, vlhčích, mírně zásaditých až mírně kyselých. Na vhodných stanovištích se často bolševník velkolepý chová jako velmi vitální druh, který vytváří rozsáhlé porosty a mění (ochuzuje) skladbu rostlinného společenství ve svém okolí a celkem snadno a nekontrolovatelně se šíří dál (jedna rostlina vytvoří ročně až okolo 25 000 semen, která si udržují dobrou klíčivost po dobu cca 10 let).

Celkové rozšíření: Původní je v západní části Kavkazu, ve druhé polovině 19. stol. byl jako ozdobná rostlina přivezen do Evropy (pravděpodobně v r. 1862 do Lázní Kynžvart v západních Čechách) a později se začal spontánně šířit do volné přírody. Stejně jako u nás zdomácněl i v dalších státech Evropy (Irsko, Velká Británie, Skandinávie, Německo, Holandsko, Belgie, Francie, Švýcarsko, Itálie, Rakousko, Slovensko, Maďarsko i část Ruska) a v Severní Americe.

Rozšíření v ČR: Bolševník byl v českých zemích patrně poprvé pěstován v parku u zámku Kynžvart, který vlastnil kníže Metternich. Odtud pochází ze 70. let 19. století i první zmínka o zplanění. Potom se bolševník začal šířit i do dalších částí ČR. V současnosti se u nás jedná o druh zcela zdomácnělý, který se vyskytuje na velké části území ČR, byť nerovnoměrně (nejvíce roste v pahorkatinách západních Čech, směrem na východ počet lokalit klesá).

Doporučení: Systematické mapování a likvidace porostů této rostliny. Mezi nejúčinnější metody likvidace patří kombinace mechanického a chemického postupu – viz Bolševník velkolepý - Praktická příručka o biologii a kontrole invazního druhu.

Riziko: Bolševník velkolepý je schopen zcela degradovat původní vegetaci, kterou vytlačí a zůstává pouze chudé společenstvo bolševníku a rostlin, které jsou schopné se přizpůsobit změně podmínek. Ničení populací a jedinců bolševníku velkolepého je technicky i finančně náročné. Celá rostlina navíc obsahuje fotosenzibilní látky, které při styku s pokožkou působí na slunečním záření puchýřovité vyrážky.

Literatura: Mlíkovský J., Stýblo P. (eds.). 2006: Nepůvodní druhy fauny a flóry ČR. ČSOP Praha, 496 pp.
Nielsen Ch., Ravn H. P., Nentwig W., Wade M. 2005: Bolševník velkolepý - Praktická příručka o biologii a kontrole invazního druhu. Forest & Landscape Denmark, Hoersholm, 44 pp.'

Autor popisu: Tomáš Görner