laskavec ohnutý (laskavec srstnatý)

Amaranthus retroflexus Linnaeus
Říše:
Plantae
Řád:
Caryophyllales
Čeleď:
Amaranthaceae
laskavec ohnutý (laskavec srstnatý)
Ochrana
Hodnocení
Všechna pozorování
Moje pozorování
  • cz

  • cz

  • cz

Mapy výskytu

Stáhnout mapu

Stáhnout mapu

Výčet počtu nálezů dle zdroje v Nálezové databázi ochrany přírody

Atlasy a areály rozšíření v ČR

Fytokartografické syntézy ČSR 1: Phytocartographical syntheses of the ČSR.. Průhonice: Botanický ústav ČSAV
Stáhnout mapu

Grafy

Ekologie a biologie: Lodyha laskavce ohnutého je 10 – 200 cm vysoká, zelenavá až načervenalá, většinou nevětvená, pokrytá hustými krátkými chloupky. Listy jsou střídavě uloženy na huňatých řapících, dlouhé 2,5 – 15 cm. Drobné kvítky jsou uspořádány v nahloučeném zeleném lichoklasu. Za příznivých podmínek je jedna rostlina laskavce ohnutého schopna vytvořit až 500 000 semen. Semena na rostlině dozrávají postupně a vypadávají do okolí mateřské rostliny. Klíčivost si semena udrží až po 10 let. Roste na výživných půdách, snáší i zasolené půdy, je tolerantní k půdní reakci a nevadí mu ani exhaláty. Vyskytuje se na rumištích, skládkách, podél cest, silnic, vodních toků, železnic, zapleveluje širokořádkové plodiny, vinice, sady a zahrady, ale prosadí se také v prořídlých a mezerovitých porostech obilnin. V dobře zapojených a hustě setých plodinách se neprosadí. Protože jde o pozdně jarní plevel (ke svému klíčení a vzcházení potřebuje vyšší teploty), konkuruje pouze tam, kde kulturní porost roste pomaleji a později.
Celkové rozšíření: Pochází ze Severní Ameriky a v současné době je rozšířen po celém severním mírném pásu. Nárůst nastal především s pěstováním kukuřice.
Rozšíření v ČR: U nás byla jeho přítomnost prvně zdokumentována v roce 1818. V ČR roste zejména v teplejších oblastech, ve vyšších polohách se vyskytuje přechodně a vzácně nebo chybí (max. okolo 700 m n.m.).
Doporučení: Regulace laskavce ohnutého je komplikovaná z hlediska etapovitého vzcházení a zároveň pozdějšímu klíčení, čímž unikne jarním agrotechnickým zásahům. Podstatné je při regulaci zabránit dozrání a vysemenění rostlin.
Riziko: Expanzivní druh patřící mezi nejhorší světové plevele. Konkurenceschopný, po vytvoření kůlového kořene velice rychle roste a potlačuje ostatní rostliny tím, že jim odebírá vláhu, živiny a zastiňuje je. Populace laskavce nalezené na území ČR jsou odolné vůči přípravkům ze skupiny inhibitorů fotosyntézy ve fotosystému II (atrazin, cyanazin či prometryn).
Literatura: Mlíkovský J., Stýblo P. (eds.). 2006: Nepůvodní druhy fauny a flóry ČR. ČSOP Praha, 496 pp.
www.vurv.cz
Autor popisu: Tomáš Görner

KAPLAN, Z.; DANIHELKA, J.; CHRTEK, J.; KIRSCHNER, J.; KUBÁT, K.; ŠTECH, M.; ŠTĚPÁNEK, J. (eds.) (2019). Klíč ke květeně České republiky. Vydání 2. Praha: Academia. 1168 s. [Aktualizováno dle databáze Pladias (Pladias – databáze české flóry a vegetace, www.pladias.cz) k 1. 9. 2022]