ondatra pižmová

Ekologie a biologie: Největší hrabošovitý hlodavec - velikosti divokého králíka, o hmotnosti až do 1,5 kg. Zbarvení hřbetu je rezavohnědé, břicho žlutošedé. Oči a boltce jsou velmi malé, nohy mají plovací blány a ze stran zploštělý ocas delší než polovina těla je porostlý černohnědými šupinami. Ondatry žijí v hustě zarostlých březích rybníků a zavodňovacích kanálů, s výjimkou požírání škeblí a drobných živočichů (ryby) jsou býložravé. Ve svažujícím se dně rybníků a nádrží ryje v bahně prohloubená přístupová koryta, směřující do jejich nor ve březích. Nápadné jsou též její i přes 1 m vysoké kupovité stavby, které buduje v rákosinách. Vydrží až 10 min pod vodou, na kterou je celoživotně vázána. Nejčastěji osidluje menší rybníky a břehové partie mělkých vodních nádrží, přirozeně meandrující vodní toky, slepá ramena řek či odvodňovací kanály. Hojná je též v mokřadech.

Celkové rozšíření: Pochází ze Severní Ameriky, kde žije od Aljašky po Mexický záliv. Sekundární areál zahrnuje prakticky celou kontinentální Evropu, kam se ondatra rozšířila zejména z vysazení v Čechách. Vlivem vysazování i v jiných oblastech se rozšířila i do mírného pásu celé Asie.

Rozšíření v ČR: V letech 1905-1906 bylo vypouštěno několik párů na břehu rybníka u Staré Huti u Dobříše a možná i jinde na panství Colloredo-Mansfeldů (např. u Padrťského rybníka v Brdech či u východočeského Opočna). Již deset let poté se rozšířila po celých Čechách. Masivní nárůst populace dosáhl svého vrcholu v 70. letech 20. století, od poč. 80. let její stavy klesají. V roce 2000 byla její početnost zhruba na 15% jejího výskytu v 60. letech 20. století (údaje z konce 20. století hovoří o 45 000 zastřelených kusech za rok).

Ohrožení: I přes svou značnou početnost nejsou hlášeny z území ČR významnější škody. Ondatra se stala nedílnou součástí mokřadních biotopů, kde ji v některých případech lze považovat i za užitečnou – je to významný konzument zelené biomasy v silně eutrofizovaném prostředí rybníků (rákosiny).

Péče o druh: Zachovat stávající stav. Druh je regulován odstřelem, jde o lovný druh zvěře (doba lovu 1.11 – 28.2.)

Doporučení: Zachovat stávající stav. Druh je regulován odstřelem, jde o lovný druh zvěře (doba lovu 1.11 – 28.2.).

Riziko: I přes svou značnou početnost nejsou hlášeny z území ČR významnější škody. Ondatra se stala nedílnou součástí mokřadních biotopů, kde ji v některých případech lze považovat i za užitečnou – je to významný konzument zelené biomasy v silně eutrofizovaném prostředí rybníků (rákosiny).

Literatura: Foit J., Křížanová I. 2010: Neobvyklé potravní chování ondatry pižmové. Živa 2/2010: 91.
Mlíkovský J., Stýblo P. (eds.). 2006: Nepůvodní druhy fauny a flóry ČR. ČSOP Praha, 496 pp.

Autor popisu: Tomáš Görner