datové sady

Hranice ochranných pásem ze zákona a vyhlášených ochranných pásem maloplošných zvláště chráněných území ; vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2024

Hranice vyhlášených maloplošných zvláště chráněných území (národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace, přírodní památky); vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2024

Podrobná bezešvá vrstva krajinného pokryvu dělící území ČR do 40 kategorií. Sestaveno v rámci Integrovaného projektu LIFE Jedna příroda (LIFE17 IPE/CZ/000005). Copyright: © AOPK ČR 2022 © CzechGlobe 2021, s využitím vlastních dat a dat ZABAGED (© ČÚZK 2022), Corine Land Cover 2018 (© EEA 2022), Urban Atlas 2018 (© EEA 2022), LPIS (© SZIF 2022), ÚHÚL(© ÚHÚL 2022). Tato vrstva navazuje na předchozí verze KVES 2013 a 2021. Hlavní rozdíly mezi KVES 2021 a KVES 2022: aktualizace dat. Odstranění podzemních toků z vrstvy. Odstranění nevýznamně malých polygonů. Kategorie “Hospodářské louky” je změněna na kategorii “Degradovaný travní porost”. Kategorie “Souvislá městská zástavba” a “Nesouvislá městská zástavba” jsou přejmenované na “Souvislá zástavba” a “Nesouvislá zástavba”.

Podrobná bezešvá vrstva krajinného pokryvu dělící území ČR do 40 kategorií. Sestaveno v rámci Integrovaného projektu LIFE Jedna příroda (LIFE17 IPE/CZ/000005). Copyright: © AOPK ČR 2021 © CzechGlobe 2021, s využitím vlastních dat a dat ZABAGED (© ČÚZK 2021), Corine Land Cover 2021 (© EEA 2021), Urban Atlas 2018 (© EEA 2021), DIBAVOD (© VÚV TGM 2021), LPIS (© SZIF 2021), ÚHÚL (© ÚHÚL 2021). Tato vrstva navazuje na předchozí verzi KVES 2013. Hlavní odlišnosti od verze KVES 2013: aktualizace dat. Využití nových zdrojových dat (ÚHÚL, LPIS, RUIAN). Přesnější hranice polygonů vodních toků a hospodářských lesů. Odstranění nevýznamně malých polygonů. Přidání nové kategorie “Rozptýlená zeleň”. “Dopravní síť” rozšířena o menší a nezpevněné cesty. KVES 2021 již nerozděluje vodní toky na přírodní a nepřírodní, protože se ukázalo, že vstupní data nejsou spolehlivá. KVES 2021 již neodlišuje intravilán a extravilán.

Krajinný pokryv dělící území ČR do 41 kategorií (blíže v: HÖNIGOVÁ, I.; CHOBOT, K. (2014). Jemné předivo české krajiny v GIS: konsolidovaná vrstva ekosystémů. Ochrana přírody. 69, 4, s. 27-30. ISSN 210-258X.). Sestaveno ve spolupráci s CzechGlobe, Centrem výzkumu globální změny AV ČR, za podpory grantového projektu TD010066 „Integrované hodnocení ekosystémových služeb v ČR poskytnutého TAČR“. © CzechGlobe © AOPK ČR 2013, s využitím vlastních dat a dat ZABAGED (© ČÚZK 2012), Corine Land Cover 2006 (© EEA 2006), Urban Atlas 2006 (© EEA 2006), DIBAVOD (© VÚV TGM 2012).

Hranice kandidátských, národních a mezinárodních geoparků. Pro účely pořizování ÚAP je poskytováno pouze vymezení národních a mezinárodních geoparků (nejsou poskytovány kandidátské geoparky). Vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2024

Aktualizace vrstvy segmentů biotopů a relačních databází (biotopy, taxony) probíhá v pravidelných cyklech. Frekvence cyklů aktualizace je plánována jako 12letá. Aktualizace byla zahájena v roce 2007. Ve vrstvě a tabulkách jsou aktualizované a neaktualizované záznamy (pole ROK_AKT). Vrstva obsahuje hranice segmentů přírodních biotopů a biotopů silně ovlivněných nebo vytvořených člověkem z aktualizace základního mapování biotopů. Znalost rozšíření biotopů silně ovlivněných nebo vytvořených člověkem není plošná, vrstva poskytuje informace o rozšíření nepřírodních biotopů pouze na malé části území ČR. Data z mapování biotopů neposkytují vyčerpávající informaci o vegetaci, resp. biotopech daného území. Mapování je metodicky nastaveno na celostátní úrovni, a především efemérní biotopy tak může pominout. V lokálním měřítku proto představuje pouze zjednodušený podklad. Pro detailnější informaci je třeba vyhledat jiné datové zdroje. Základní mapování bylo provedeno v letech 2001–2005. Klasifikace biotopů viz CHYTRÝ, M.; KUČERA, T.; KOČÍ, M. (eds.) et al. (2010). Katalog biotopů České republiky. 2.upr. a rozš.vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 445 s. ISBN 978-80-87457-03-0. Popis charakteristik biotopů a segmentů viz platná metodika mapování biotopů (Portál ISOP/Mapování biotopů). Botanická nomenklatura převzata z Nálezové databáze OP (http://isop.nature.cz/redlist/v_nd_taxon_category.php). Vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features), kardinalita vztahu tabulek je 1 : N. © AOPK ČR, 2024

Hranice území chráněných formou smlouvy s vlastníkem jako alternativní možnost ochrany evropsky významných lokalit případně i dalších území (stromy, návrhy ZCHÚ); vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2024

Lokalizace objektů památných stromů (jednotlivý strom, stromořadí, skupina stromů) vyhlášených dle § 46 zákona č. 114/1992 Sb. Data o poloze památných stromů jsou vedena ve třech vrstvách: 1. Památné stromy s určenou polohou jedinců - body, 2. Památné stromy bez určení polohy jedinců - linie, 3. Památné stromy bez určení polohy jedinců - polygony. Pro získání kompletního přehledu všech památných stromů v ČR je nutno pracovat se všemi třemi vrstvami. Vrstvy obsahují jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2024

Lokalizace objektů památných stromů (jednotlivý strom, stromořadí, skupina stromů) vyhlášených dle § 46 zákona č. 114/1992 Sb. Data o poloze památných stromů jsou vedena ve třech vrstvách: 1. Památné stromy s určenou polohou jedinců - body, 2. Památné stromy bez určení polohy jedinců - linie, 3. Památné stromy bez určení polohy jedinců - polygony. Pro získání kompletního přehledu všech památných stromů v ČR je nutno pracovat se všemi třemi vrstvami. Vrstvy obsahují jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2024

Lokalizace objektů památných stromů (jednotlivý strom, stromořadí, skupina stromů) vyhlášených dle § 46 zákona č. 114/1992 Sb. Data o poloze památných stromů jsou vedena ve třech vrstvách: 1. Památné stromy s určenou polohou jedinců - body, 2. Památné stromy bez určení polohy jedinců - linie, 3. Památné stromy bez určení polohy jedinců - polygony. Pro získání kompletního přehledu všech památných stromů v ČR je nutno pracovat se všemi třemi vrstvami. Vrstvy obsahují jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2024

Vymezení mezinárodní, národní a regionální priority na migračně významných vodních tocích ČR nebo jejich úsecích dle Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR - aktualizace 2020 (MŽP, VÚV, AOPK, kolektiv autorů, 2020). Vodní toky nebo jejich úseky byly vymezeny jako prioritní koridory k postupnému obousměrnému zprůchodňování příčných překážek dle kapitoly 4.2 uvedené Koncepce ve výše uvedených kategorií. Vrstva vymezuje linie vodních toků zatříděné do příslušné kategorie s vymezením délky úseku dle říční kilometráže dle ZABAGED. Jednotlivé vodní toky nebo jejich úseky jsou též zatříděny dle příslušnosti do mezinárodního povodí Labe, Odry a Dunaje. Aktualizace vrstvy probíhá souběžně s aktualizací uvedené Koncepce, kdy může v rámci aktualizace probíhat zpřesnění vymezených priorit.© AOPK ČR, 2021

Vymezení ploch s odlišnými způsoby péče o maloplošná zvláště chráněná území podle § 2 odst. 1 písm. j vyhlášky č. 45/2018 Sb. (dílčích ploch). Geografická data s vymezením dílčích ploch jsou povinnou součástí plánů péče. Tato vrstva obsahuje platné vymezení všech dílčích ploch doručených do Ústředního seznamu ochrany přírody po roce 2018. Vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2024.

Datová sada obsahuje prostorová data o územích soustavy Natura 2000 v České republice. Zahrnuje evropsky významné lokality dle směrnice Evropské unie 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a také ptačí oblasti dle směrnice 2009/147/ES o ochraně volně žijících ptáků. Lokality jsou členěny dle číselníku INSPIRE (http://inspire.ec.europa.eu/codelist/Natura2000DesignationValue) do 5 kategorií: proposed Sites of Community Importance, Sites of Community Importance, Special Areas of Conservation, proposed Special Protection Areas a Special Protection Areas. Ne všechny kategorie musí být v konkrétním čase naplněny.

Hranice evropsky významných lokalit vymezených v rámci soustavy Natura 2000 a určených k ochraně přírodních stanovišť a nebo populací druhů dle platného nařízení vlády, kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, a dle směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin; vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2024

Datová sada obsahuje ochranná pásma zvláště chráněných území. Tato ochranná pásma zvláště chráněných území jsou vyhlašována v souladu s § 37 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, k zabezpečení vybraných zvláště chráněných území v ČR před rušivými vlivy z okolí; © AOPK ČR, 2024

Datová sada obsahuje prostorová data o všech chráněných územích dle tématu č. 9 uvedeného v příloze I evropské směrnice INSPIRE (2007/2/EC), která shromažďuje Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Konkrétně se datová sada skládá z lokalit soustavy Natura 2000, chráněných území dle IUCN, biosférických rezervací UNESCO, ramsarských lokalit a dalších území chráněných na národní úrovni (ochranná pásma zvláště chráněných území, smluvně chráněná území); © AOPK ČR, 2013 - 2024

Datová sada obsahuje prostorová data o chráněných územích v České republice, která mají přidělenou kategorii chráněného území dle kategorizace Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN). Součástí jsou jak zvláště chráněná území, tak smluvně chráněná území. Chráněná území v této datové sadě jsou členěna do kategorií IUCN dle číselníku INSPIRE (http://inspire.ec.europa.eu/codelist/IUCNDesignationValue). Ne všechny kategorie musejí být v konkrétním čase naplněny; © AOPK ČR, 2024

Hranice zón ochrany přírody ve velkoplošných zvláště chráněných územích (národní parky, chráněné krajinné oblasti); vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2024

Hranice vyhlášených velkoplošných zvláště chráněných území (národní parky, chráněné krajinné oblasti) a jejich ochranných pásem; vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2024

Zmapované migrační bariéry, migračně prostupné objekty a malé vodní elektrárny na tocích mezinárodního významu (Slavíková A, Pravec M, Horecký J, Dobrovský P, et al., aktualizace 2014, Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR, Praha, Ministerstvo životního prostředí, str. 24) a v chráněných územích ČR (EVL, NPR, NPP a první zóny CHKO). Databáze migračních bariér vznikla v roce 2017 rámci projektu „Vytvoření strategie pro snížení dopadů fragmentace říční sítě ČR“ financovaného z EHP fondů. Vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2017

Od účinnosti zákona o ochraně přírody a krajiny (114/1992 Sb. - ZOPK), ve kterém byl zaveden institut ochrany významných krajinných prvků (VKP) včetně VKP údolní niva, nebyly zpracovány dostatečné nástroje k jejich praktické ochraně. Údolní nivy jsou přitom krajinným prvkem, který je v území obtížně identifikovatelný a současně je ohrožován rozvojem a využíváním jeho území. Proto byl vytvořen a ověřen postup vymezování niv aplikovatelný v praxi orgánů ochrany přírody (OOP). Postup byl doplněn o návrh kategorizace údolních niv a identifikaci jejich funkcí, které jsou klíčové pro rozhodování OOP. Výsledkem jsou prostorová data a metodika pro OOP a další orgány státní správy pro rozhodování v území, a také pro uplatnění ochrany území VKP údolní niva v územním plánování pro referenční měřítko 1:25 000; © EKOTOXA s.r.o./GISAT s.r.o./DHP Conservation s.r.o.

Od účinnosti zákona o ochraně přírody a krajiny (114/1992 Sb. - ZOPK), ve kterém byl zaveden institut ochrany významných krajinných prvků (VKP) včetně VKP údolní niva, nebyly zpracovány dostatečné nástroje k jejich praktické ochraně. Údolní nivy jsou přitom krajinným prvkem, který je v území obtížně identifikovatelný a současně je ohrožován rozvojem a využíváním jeho území. Proto byl vytvořen a ověřen postup vymezování niv aplikovatelný v praxi orgánů ochrany přírody (OOP). Postup byl doplněn o návrh kategorizace údolních niv a identifikaci jejich funkcí, které jsou klíčové pro rozhodování OOP. Výsledkem jsou prostorová data a metodika pro OOP a další orgány státní správy pro rozhodování v území, a také pro uplatnění ochrany území VKP údolní niva v územním plánování pro referenční měřítko 1:25 000; © EKOTOXA s.r.o./GISAT s.r.o./DHP Conservation s.r.o.

Od účinnosti zákona o ochraně přírody a krajiny (114/1992 Sb. - ZOPK), ve kterém byl zaveden institut ochrany významných krajinných prvků (VKP) včetně VKP údolní niva, nebyly zpracovány dostatečné nástroje k jejich praktické ochraně. Údolní nivy jsou přitom krajinným prvkem, který je v území obtížně identifikovatelný a současně je ohrožován rozvojem a využíváním jeho území. Proto byl vytvořen a ověřen postup vymezování niv aplikovatelný v praxi orgánů ochrany přírody (OOP). Postup byl doplněn o návrh kategorizace údolních niv a identifikaci jejich funkcí, které jsou klíčové pro rozhodování OOP. Výsledkem jsou prostorová data a metodika pro OOP a další orgány státní správy pro rozhodování v území, a také pro uplatnění ochrany území VKP údolní niva v územním plánování pro referenční měřítko 1:25 000; © EKOTOXA s.r.o./GISAT s.r.o./DHP Conservation s.r.o.

Vymezení lokalit světového přírodního dědictví UNESCO na území ČR. Součástí datové sady je i vymezení ochranného pásma a pásma péče o krajinu a udržitelného rozvoje. Vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2021

Národně významné mokřady na území ČR, které jsou vymezené na základě lokalizace mokřadů dle publikace Mokřady České republiky. CHYTIL, J.; HAKROVÁ, P.; HUDEC, K. (eds.) et al. (1999). Mokřady České republiky: Přehled vodních a mokřadních lokalit České republiky. Mikulov: Český ramsarský výbor. 327 s. © Chytil J. et al. (eds.) 1999, AOPK ČR 2016. Data nejsou aktualizována.

Mapovací sítě: SitMap_0Rad - základní pole (cca11,1x12 km; středoevropská mapovací síť viz: EHRENDORFER, F.; HAMANN, U. (1965). Vorschläge zu einer floristischen Kartierung von Mitteleuropa. Berichte der Deutschen Botanischen Gesellschaft. 78, 1, s. 35-50.); SitMap_1Rad - pole síťového mapování vzniklé rozdělením základního pole na čtvrtiny (kvadranty; 1/4) - SLAVÍK, B. (1971). Metodika síťového mapování ve vztahu k připravovanému fytogeografickému atlasu ČSR: Methodik der Netzkartierung in bezug auf den eben bearbeiteten phytogeographischen Atlas der Böhmischen sozialistischen Republik (ČSR). Zprávy Československé botanické společnosti. 6, s. 55-62. ISSN 0009-0662.; SitMap_2Rad - pole síťového mapování vzniklé dvojnásobným rozdělením základního pole na čtvrtiny (1/16)- HÄRTEL, H. (1994). Metodika floristického mapování navrhovaného národního parku České Švýcarsko a chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, s. 64-69. In: PETŘÍČEK, V.; VESELÝ, M. (eds.). Metodika mapování přírody a krajiny. Praha: Český ústav ochrany přírody. 69 s.; SitMap_3Rad - pole síťového mapování vzniklé trojnásobným rozdělením základního pole na čtvrtiny (1/64) - HÄRTEL, H. (1994). Metodika floristického mapování navrhovaného národního parku České Švýcarsko a chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, s. 64-69. In: PETŘÍČEK, V.; VESELÝ, M. (eds.). Metodika mapování přírody a krajiny. Praha: Český ústav ochrany přírody. 69 s.; SitMap_Botanika - pole síťového mapování vzniklé rozdělením kvadrantu základního pole na 5x5 elementárních polí - KOLBEK, J.; MLADÝ, F.; PETŘÍČEK, V. et al. (1999). Květena Chráněné krajinné oblasti a Biosférické rezervace Křivoklátsko: I. Mapy rozšíření cévnatých rostlin.. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. 300 s. ISBN 80-86064-36-0 podklady - Besselův elipsoid, Křovákovo zobrazení, S-JTSK; © AOPK ČR, 2009 EEARefGrid - pole (10x10 km) monitorovací sítě evropsky významných druhů a přírodních stanovišťů; © EEA, 2013

Mapovací sítě: SitMap_0Rad - základní pole (cca11,1x12 km; středoevropská mapovací síť viz: EHRENDORFER, F.; HAMANN, U. (1965). Vorschläge zu einer floristischen Kartierung von Mitteleuropa. Berichte der Deutschen Botanischen Gesellschaft. 78, 1, s. 35-50.); SitMap_1Rad - pole síťového mapování vzniklé rozdělením základního pole na čtvrtiny (kvadranty; 1/4) - SLAVÍK, B. (1971). Metodika síťového mapování ve vztahu k připravovanému fytogeografickému atlasu ČSR: Methodik der Netzkartierung in bezug auf den eben bearbeiteten phytogeographischen Atlas der Böhmischen sozialistischen Republik (ČSR). Zprávy Československé botanické společnosti. 6, s. 55-62. ISSN 0009-0662.; SitMap_2Rad - pole síťového mapování vzniklé dvojnásobným rozdělením základního pole na čtvrtiny (1/16)- HÄRTEL, H. (1994). Metodika floristického mapování navrhovaného národního parku České Švýcarsko a chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, s. 64-69. In: PETŘÍČEK, V.; VESELÝ, M. (eds.). Metodika mapování přírody a krajiny. Praha: Český ústav ochrany přírody. 69 s.; SitMap_3Rad - pole síťového mapování vzniklé trojnásobným rozdělením základního pole na čtvrtiny (1/64) - HÄRTEL, H. (1994). Metodika floristického mapování navrhovaného národního parku České Švýcarsko a chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, s. 64-69. In: PETŘÍČEK, V.; VESELÝ, M. (eds.). Metodika mapování přírody a krajiny. Praha: Český ústav ochrany přírody. 69 s.; SitMap_Botanika - pole síťového mapování vzniklé rozdělením kvadrantu základního pole na 5x5 elementárních polí - KOLBEK, J.; MLADÝ, F.; PETŘÍČEK, V. et al. (1999). Květena Chráněné krajinné oblasti a Biosférické rezervace Křivoklátsko: I. Mapy rozšíření cévnatých rostlin.. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. 300 s. ISBN 80-86064-36-0 podklady - Besselův elipsoid, Křovákovo zobrazení, S-JTSK; © AOPK ČR, 2009 EEARefGrid - pole (10x10 km) monitorovací sítě evropsky významných druhů a přírodních stanovišťů; © EEA, 2013

Vymezení území s omezeným pohybem osob z důvodu umožnění nerušeného vývoje ekosystémů nebo jejich složek, které jsou citlivé na nadměrný pohyb osob a zranitelné působením rušivých vlivů s ním spojených. Území jsou vyhlášená Ministerstvem životního prostředí v souladu § 17 zákona č. 114/1992 Sb. Vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2022

Vymezení území, která nesplňují charakteristiku zón ochrany přírody národních parků a neslouží k dosažení cíle zóny národního parku, ale jejich zařazení do příslušné zóny je nezbytné z důvodů udržení celistvosti plochy segmentu zóny. Tato data úzce souvisejí s datovou sadou Zonace velkoplošných zvláště chráněných území a doporučuje se je používat s touto datovou sadou společně. Vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2020

Biotop vybraných druhů (vlk, rys, medvěd, los) vymezený v rozsahu nutném pro zachování jejich existence na území ČR. Vymezení je založeno na recentních datech o výskytu těchto druhů, prostorové habitatové analýze a terénní kontrole fragmentace v krajině.

Lokalizace vchodů veřejnosti zpřístupněných jeskyní; vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features). Vrstva obsahuje bodové objekty - hlavní vstupy do zpřístupněných jeskyní. Lokalizace podle Správy jeskyní ČR. © AOPK ČR, 2022

Mapovací sítě: SitMap_0Rad - základní pole (cca11,1x12 km; středoevropská mapovací síť viz: EHRENDORFER, F.; HAMANN, U. (1965). Vorschläge zu einer floristischen Kartierung von Mitteleuropa. Berichte der Deutschen Botanischen Gesellschaft. 78, 1, s. 35-50.); SitMap_1Rad - pole síťového mapování vzniklé rozdělením základního pole na čtvrtiny (kvadranty; 1/4) - SLAVÍK, B. (1971). Metodika síťového mapování ve vztahu k připravovanému fytogeografickému atlasu ČSR: Methodik der Netzkartierung in bezug auf den eben bearbeiteten phytogeographischen Atlas der Böhmischen sozialistischen Republik (ČSR). Zprávy Československé botanické společnosti. 6, s. 55-62. ISSN 0009-0662.; SitMap_2Rad - pole síťového mapování vzniklé dvojnásobným rozdělením základního pole na čtvrtiny (1/16)- HÄRTEL, H. (1994). Metodika floristického mapování navrhovaného národního parku České Švýcarsko a chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, s. 64-69. In: PETŘÍČEK, V.; VESELÝ, M. (eds.). Metodika mapování přírody a krajiny. Praha: Český ústav ochrany přírody. 69 s.; SitMap_3Rad - pole síťového mapování vzniklé trojnásobným rozdělením základního pole na čtvrtiny (1/64) - HÄRTEL, H. (1994). Metodika floristického mapování navrhovaného národního parku České Švýcarsko a chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, s. 64-69. In: PETŘÍČEK, V.; VESELÝ, M. (eds.). Metodika mapování přírody a krajiny. Praha: Český ústav ochrany přírody. 69 s.; SitMap_Botanika - pole síťového mapování vzniklé rozdělením kvadrantu základního pole na 5x5 elementárních polí - KOLBEK, J.; MLADÝ, F.; PETŘÍČEK, V. et al. (1999). Květena Chráněné krajinné oblasti a Biosférické rezervace Křivoklátsko: I. Mapy rozšíření cévnatých rostlin.. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. 300 s. ISBN 80-86064-36-0 podklady - Besselův elipsoid, Křovákovo zobrazení, S-JTSK; © AOPK ČR, 2009 EEARefGrid - pole (10x10 km) monitorovací sítě evropsky významných druhů a přírodních stanovišťů; © EEA, 2013

Mapovací sítě: SitMap_0Rad - základní pole (cca11,1x12 km; středoevropská mapovací síť viz: EHRENDORFER, F.; HAMANN, U. (1965). Vorschläge zu einer floristischen Kartierung von Mitteleuropa. Berichte der Deutschen Botanischen Gesellschaft. 78, 1, s. 35-50.); SitMap_1Rad - pole síťového mapování vzniklé rozdělením základního pole na čtvrtiny (kvadranty; 1/4) - SLAVÍK, B. (1971). Metodika síťového mapování ve vztahu k připravovanému fytogeografickému atlasu ČSR: Methodik der Netzkartierung in bezug auf den eben bearbeiteten phytogeographischen Atlas der Böhmischen sozialistischen Republik (ČSR). Zprávy Československé botanické společnosti. 6, s. 55-62. ISSN 0009-0662.; SitMap_2Rad - pole síťového mapování vzniklé dvojnásobným rozdělením základního pole na čtvrtiny (1/16)- HÄRTEL, H. (1994). Metodika floristického mapování navrhovaného národního parku České Švýcarsko a chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, s. 64-69. In: PETŘÍČEK, V.; VESELÝ, M. (eds.). Metodika mapování přírody a krajiny. Praha: Český ústav ochrany přírody. 69 s.; SitMap_3Rad - pole síťového mapování vzniklé trojnásobným rozdělením základního pole na čtvrtiny (1/64) - HÄRTEL, H. (1994). Metodika floristického mapování navrhovaného národního parku České Švýcarsko a chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, s. 64-69. In: PETŘÍČEK, V.; VESELÝ, M. (eds.). Metodika mapování přírody a krajiny. Praha: Český ústav ochrany přírody. 69 s.; SitMap_Botanika - pole síťového mapování vzniklé rozdělením kvadrantu základního pole na 5x5 elementárních polí - KOLBEK, J.; MLADÝ, F.; PETŘÍČEK, V. et al. (1999). Květena Chráněné krajinné oblasti a Biosférické rezervace Křivoklátsko: I. Mapy rozšíření cévnatých rostlin.. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. 300 s. ISBN 80-86064-36-0 podklady - Besselův elipsoid, Křovákovo zobrazení, S-JTSK; © AOPK ČR, 2009 EEARefGrid - pole (10x10 km) monitorovací sítě evropsky významných druhů a přírodních stanovišťů; © EEA, 2013

Hranice 366 typů biochor, 94 bioregionů a 4 biogeografických podprovincií na území České republiky publikované v: CULEK, M. et al. (2005). Biogeografické členění České republiky: II. díl. Vydání 1. Praha: AOPK ČR. 590 s., 1 CD. ISBN 80-86064-82-4.; (vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © Culek et al., 2005) a následně zaktualizované dle publikace: Culek M., Grulich V., Laštůvka Z., Divíšek J. (2013): Biogeografické regiony České republiky. - Masarykova univerzita. Brno. 447 s. + mapová příloha. ISBN 978-80-210-6693-9.; (vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © Culek et al., 2013). Digitalizovala AOPK ČR.

Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem (zkráceně Lokality národně významných druhů) převzaté z monitoringu ohrožených druhů, zajišťovaného Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR; vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2022

Hranice aktualizovaných nadregionálních biocenter vymezených nad katastrálními příp. lesnickými obrysovými mapami; vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2023

Hranice územních obvodů regionálních pracovišť AOPK ČR; © AOPK ČR, 2024

Bodová lokalizace sídel pracovišť AOPK ČR (ředitelství, regionální pracoviště a jejich detašovaná pracoviště); © AOPK ČR, 2024

Hranice mokřadů vymezených v rámci Ramsarské úmluvy na území ČR s užitím dat z: CHYTIL, J.; HAKROVÁ, P.; HUDEC, K. (eds.) et al. (1999). Mokřady České republiky: Přehled vodních a mokřadních lokalit České republiky. Mikulov: Český ramsarský výbor. 327 s.; vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2017