Vysoké subalpínské listnaté křoviny

Struktura a druhové složení: Listnaté křoviny s břízou karpatskou (Betula carpatica), růží převislou (Rosa pendulina), vrbou slezskou (Salix silesiaca) a jeřábem ptačím olysalým (Sorbus aucuparia subsp. glabrata). V menší míře se uplatňuje několik dalších druhů dřevin, např. lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), zimolez černý (Lonicera nigra), smrk ztepilý (Picea abies), borovice kleč (Pinus mugo), třešeň ptačí (Prunus avium), střemcha obecná skalní (P. padus subsp. borealis) a rybíz skalní (Ribes petraeum). Keřové patro dosahuje výšky od 2 do 5 m. Bylinné patro je tvořeno nejčastěji třtinou rákosovitou (Calamagrostis arundinacea) a t. chloupkatou (C. villosa), vysokými širokolistými bylinami: omějem šalamounkem (Aconitum callibotryon), havezí česnáčkovou (Adenostyles alliariae) a mlečivcem alpským (Cicerbita alpina) a vysokými kapradinami papratkou horskou (Athyrium distentifolium) a kapradí samcem (Dryopteris filix-mas). Charakteristický je výskyt bučinných druhů udatny lesní (Aruncus vulgaris), kopytníku evropského (Asarum europaeum), papratky samičí (Athyrium filix-femina), přesličky lesní (Equisetum sylvaticum), biky lesní (Luzula sylvatica), pšeníčka rozkladitého (Milium effusum), vraního oka čtyřlistého (Paris quadrifolia), věsenky nachové (Prenanthes purpurea) aj.

Ekologie: Prudké, jihovýchodně až severovýchodně orientované svahy karů, často na lavinových drahách, popřípadě skalnaté žleby podél potoků, jimiž mohou tyto křoviny sestupovat i pod horní hranici lesa. Jde o závětrná místa s dostatečnou vlhkostí, kamenitými, dosti hlubokými a živinami dobře zásobenými půdami. Důležitým činitelem ovlivňující vývoj a existenci porostů je mechanický účinek sněhu ve formě tlakového působení a lavin.

Ohrožení a management: Bez ohrožení.

Rozšíření: Krkonošské doly a jámy, Velká a Malá kotlina v Hrubém Jeseníku, fragmentárně v kotlině Moravy pod Králickým Sněžníkem a v Jizerských horách.