Struktura a druhové složení:Travinobylinné porosty, jejichž typický vzhled utvářejí statné druhy širokolistých bylin, např. oměj šalamounek (Aconitum callibotryon), havez česnáčková (Adenostyles alliariae), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), mlečivec alpský (Cicerbita alpina), devětsil bílý (Petasites albus), kozlík výběžkatý bezolistý (Valeriana excelsa subsp. sambucifolia) a kýchavice bílá Lobelova (Veratrum album subsp. lobelianum). Jsou většinou úplně zapojené a dosahují výšky 50–100(–150) cm. Mechové patro je zpravidla vyvinuto, avšak nedosahuje větší pokryvnosti.
Ekologie:Chráněná místa nad horní hranicí lesa, mělké a vlhčí terénní sníženiny na svazích, kary, okolí pramenišť a potoků, stinná a vlhká místa při horní hranici lesa. Půdy jsou většinou vlhčí, dostatečně hluboké a humózní. Podél potoků na dnech hlubokých údolí sestupuje tato vegetace i do lesního stupně, kde se může vyskytovat také na porostních světlinách.
Ohrožení a management:Výsadby kosodřeviny, vysoké stavy jelení a kamzičí zvěře, expanze chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea) ve Velké kotlině v Hrubém Jeseníku.
Rozšíření:Nejčastěji v Krkonoších a Hrubém Jeseníku. Ochuzenější porosty (s menším zastoupením subalpínských druhů) s Cicerbita alpina a Petasites albus se vyskytují i v dalších pohořích, např. v Krušných, Jizerských a Orlických horách, Adršpašsko-Teplických skalách, na Králickém Sněžníku a v Moravskoslezských Beskydech a na Šumavě.
Převodní vztahy
CHYTRÝ, M.; KUČERA, T.; KOČÍ, M. (eds.) et al. (2010). Katalog biotopů České republiky. 2.upr. a rozš. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 445 s. ISBN 978-80-87457-03-0.
