Subalpínské vysokostébelné trávníky

Struktura a druhové složení: Jako dominanty se uplatňují především trávy třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), t. chloupkatá (C. villosa), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), bezkolenec modrý (Molinia caerulea) a lipnice širolistá (Poa chaixii), k nimž přistupuje větší počet světlomilných druhů bylin, jejichž přítomnost je patrná zvláště v době květu: sasanka narcisokvětá (Anemone narcissiflora), hořec tolitový (Gentiana asclepiadea), pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius), silenka nadmutá (Silene vulgaris), kýchavice bílá Lobelova (Veratrum album subsp. lobelianum) aj. Porosty jsou většinou zcela zapojené a dosahují výšky 40–60 cm. Mechové patro je zpravidla jen slabě vyvinuto. Zvláště pro porosty s třtinou rákosovitou (Calamagrostis arundinacea), které jsou druhově nejbohatšími typy přirozené travinobylinné vegetace v ČR, je charakteristickým znakem současný výskyt alpínských druhů, např. sasanka narcisokvětá (Anemone narcissiflora), mázdřinec rakouský (Pleurospermum austriacum) a koniklec alpinský bílý (Pulsatilla scherfelii), druhů lesních: lilie zlatohlavá (Lilium martagon), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis) a kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum) i druhů relativně teplomilných, např. náprstník velkokvětý (Digitalis grandiflora), bedrník větší (Pimpinella major), b. obecný (P. saxifraga), černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora) a mateřídouška ozdobná sudetská (Thymus pulcherrimus subsp. sudeticus).

Ekologie: Chráněná místa nad horní hranicí lesa, závětrné svahy různých sklonů, zpravidla jižní až východní orientace, nejčastěji v karech. Půdy jsou obvykle sušší, hluboké a hlinité, s různým obsahem skeletu, často na zazemňujících se sutích (porosty s třtinou rákosovitou (Calamagrostis arundinacea)), ale také hlubší a vlhčí v mělkých terénních sníženinách nad horní hranicí lesa, porosty s metlicí trsnatou (Deschampsia cespitosa). Jsou dostatečně zásobené živinami a bázemi. Druhově nejbohatší porosty bývají vyvinuty v karech, kde osídlují úpatí svahů i pravidelné lavinové dráhy. Důležitým ekologickým faktorem je sníh, který chrání vegetaci před účinky nízkých teplot, ale působí i mechanickým tlakem. Trvání sněhové pokrývky je však kratší než u vysokobylinných nebo kapradinových niv.

Ohrožení a management: Vysazování kosodřeviny, vysoké stavy jelení a kamzičí zvěře, expanze trav metličky křivolaké (Avenella flexuosa) a třtiny chloupkaté (Calamagrostis villosa) na úkor ostatních druhů.

Rozšíření: Krkonoše, Králický Sněžník, Hrubý Jeseník a fragmentárně Šumava.