Subalpínská brusnicová vegetace

A2.2
Subalpínská brusnicová vegetace
  • cz
  • 1,1
Formační skupina
A# - Alpínské bezlesí
Přírodní stanoviště

Stáhnout mapu

Grafy

Diagnostické, dominantní a hojné druhy v biotopu

Struktura a druhové složení: Zapojené, druhově chudé porosty nízkých keříčků v subalpínském stupni tvořené zejména borůvkou (Vaccinium myrtillus), řidčeji také brusinkou (V. vitis-idaea). Ve vegetaci jsou často přítomny juvenilní dřeviny: smrk ztepilý (Picea abies), borovice kleč (Pinus mugo) a jeřáb ptačí olysalý (Sorbus aucuparia subsp. glabrata), kvůli extrémnímu klimatu však nedorůstají vyšší výšky. Bylinné patro je vedle dominantní borůvky tvořeno hlavně trávami, především třtinou chloupkatou (Calamagrostis villosa) a metličkou křivolakou (Avenella flexuosa). Z bylin jsou hojné např. hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea), podbělice alpská (Homogyne alpina), černýš luční (Melampyrum pratense) a sedmikvítek evropský (Trientalis europaea). Mechové patro je obvykle vyvinuto.
Ekologie: Porosty borůvky se vyskytují na závětrných i návětrných svazích především v blízkosti horní hranice lesa, kde vytvářejí přirozené lemy horských smrčin, dále na konvexním reliéfu v závětrných prostorech karů a na rozsáhlých vrcholových plošinách v mozaice s kosodřevinou. Mocná sněhová pokrývka chrání v zimě vegetaci před mrazem. Půdy jsou většinou kamenité, mělké a vysýchavé, na jejich povrchu se hromadí surový humus. Na rozdíl od alpínských vřesovišť podjednotky A2.1 neosídluje tato vegetace nejexponovanější vrcholové polohy, a není tak vystavena účinkům silného větru.
Ohrožení a management: Sešlapávání při pěší turistice, eutrofizace a s ní spojená expanze trav na úkor keříčků, sjezdové lyžování.
Rozšíření: Subalpínské polohy Krkonoš, Králického Sněžníku a Hrubého Jeseníku.

Převodní vztahy

CHYTRÝ, M.; KUČERA, T.; KOČÍ, M. (eds.) et al. (2010). Katalog biotopů České republiky. 2.upr. a rozš. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 445 s. ISBN 978-80-87457-03-0.