Struktura a druhové složení:Zpravidla nezapojené jednopatrové porosty, v nichž jsou plochy s vegetací často přerušovány plochami holé půdy, kameny nebo obnaženým skalním podložím. V bylinném patře se jako dominanty uplatňují trsnaté trávy, např. metlička křivolaká (Avenella flexuosa) a kostřava nízká (Festuca supina), a hojně jsou vtroušeny keříčky: vřes obecný (Calluna vulgaris) a brusnice brusinka (Vaccinium vitis-idaea). Mechové patro je zpravidla bohatě vyvinuto, nejčastěji je tvoří lišejníky rodů Cetraria a Cladonia a mechy rodů Polytrichum a Racomitrium.
Ekologie:Deflační vrcholové plošiny, vrcholy a osamělé skalní útvary (mrazové sruby) v hřebenových polohách alpínského stupně. Půdy jsou mělké, kamenité, silně vysýchavé, s nízkým obsahem organických i minerálních látek. Extrémní ekologické podmínky nejvyšších horských poloh výrazně umocňuje zejména účinek větru, který mechanicky i fyziologicky ovlivňuje rostliny, způsobuje vysušování půd a odnos půdních částic. Účinkem větru je v zimě vegetace kryta jen tenkou vrstvou sněhu, což umožňuje promrzání půdy a aktivní kryopedogenetické procesy, jejichž výsledkem je např. tvorba mrazových půdních forem.
Ohrožení a management:Narušování sešlapem a lyžováním, výsadby kleče, eutrofizace.
Rozšíření:Nejvyšší polohy Krkonoš, Hrubého Jeseníku a Králického Sněžníku.
Převodní vztahy
CHYTRÝ, M.; KUČERA, T.; KOČÍ, M. (eds.) et al. (2010). Katalog biotopů České republiky. 2.upr. a rozš. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 445 s. ISBN 978-80-87457-03-0.
