tesařík drsnorohý

Ekologie a biologie: Velký druh tesaříka obývající staré stromy v lužních lesích, solitérně stojích stromy v nivách a stromy v parcích a stromořadích. Pro jeho existenci je důležitá přítomnost mrtvého dřeva na stojícím živém stromě. Živnou rostlinou je zejména vrba a autochtonní druhy topolů, výskyt však byl zaznamenán i na řadě jiných druzích listnáčů (např. jírovec maďal, habr obecný, ořešák královský, červenolistý kultivar buku lesního atd.) Až 6 cm velké larvy potřebují ke zdárnému dokončení několikaletého vývoje velký objem dřeva opravdu mohutných stromů. Samice kladou vajíčka do stěn dutin či na kmeny s odstraněnou kůrou. Přirozeně takové lysiny vznikají zlomem větví, okusem bobrů nebo při disturbanci měkkého luhy záplavami - odření kmene o ledové kry či plovoucími a vyvrácenými stromy. V parcích a alejích využívají ke kladení místa po arboristických ořezech. Jeho přítomnost nejčastěji prozradí nápadné výletové otvory, které mohou dosahovat šířky 2 cm. Dospělci aktivují během tropických letních nocí. Samci mezi sebou svádí souboje, které často končí zraněním a smetením slabšího jedince ze stromu atraktivního pro kladoucí samice.

Celkové rozšíření: Od Mediteránu až po jižní část střední Evropy. Rozšíření zasahuje na Blízký Východ.

Rozšíření v ČR: Jižní Morava a izolovaná populace v olomouckém parku.

Ohrožení: Druh ohrožuje likvidace posledních zbytků lužních lesů v nivách řek a plošné odstraňování starých stromů v parcích a alejích.

Péče o druh: Chráněny by měly být nejen stromy s výskytem tesaříka ale i potenciálně vhodné dřeviny v okolí. Obnovu parků a stromořadí neprovádět jednorázově, ale tak aby vznikla různověká mozaika stromů zajišťující výskyt druhu i do budoucna. Provozní bezpečnost osídlených stromů zajistit postupným snižováním těžiště stromového tělesa ořezem větví až na konečné torzo, to ponechat k zetlení. V případě poražení stromu nechat ležet kmen několik let na původním místě, a tím umožnit dovyvinutí larev a zvýšení pravděpodobnosti osídlení okolních stromů. Nepřípustné je rovněž kácení doupných stromů, vypalování dutin a zatírání lysin. O doupné stromy pečovat - otevřené dutiny chránit stříškou před nadměrným výplachem dešťovou vodou.

Literatura: Foit J. et al. 2016: Habitat requirements of the endangered longhorn beetle Aegosoma scabricorne (Coleoptera: Cerambycidae): a possible umbrella species for saproxylic beetles in European lowland forests. J Insect Conserv 20:837–844.
Holec V. et al. 2012: Tesařík drsnorohý (Aegosoma scabricorne), tajemný obyvatel olomouckého parku. Sborník - Zoologické dny Olomouc, poster.
Konvička O. et al. 2005: Olomoucký příběh tesaříka, aneb jak se daří broukům v městských parcích. Živa 3/2005.
Krása A. 2015: Ochrana saproxylického hmyzu a opatření na jejich podporu. Metodika AOPK ČR.
Sláma M. 1998: Tesaříkovití (Coleoptera, Cerambycidae) České reopubliky a Slovenské republiky.

Autor popisu: Vladislav Holec