Miletínská bažantnice

Evropsky významná lokalita
Miletínská bažantnice
Rozloha (ha): 69,6019
Datum prvního vyhlášení: 15.04.2005
Kód Natura 2000: CZ0520022

Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition; bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách; extenzivní sečené louky nížin až podhůří; zásaditá slatiniště; dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum

Toto území spravuje

Charakteristika lokality: Asi 1 km Z od obce Miletín.
Neživá příroda: Geologie: Podloží tvoří jemnozrnné sedimenty svrchní křídy (slínovce, písčité slínovce a spongilitické vápnité prachovce) bělohorského souvrství, místy překryté sprašovými hlínami. Niva potoků a kotlina rybníka Povolír jsou vyplněny holocenními písčitohlinitými uloženinami.
Pedologie: Především se jedná o pelickou kambickou pararendzinu s různým stupněm oglejení v hlubších horizontech. V luhu a na mokrých loukách se nacházejí gleje (akvický, fluvický, pelický), případně fluvizem pelická. Ojediněle se vyskytuje luvický a pelický pseudoglej a příp. kambizem vyluhovaná, často oglejená. Přirozený vývoj půd byl v historii ovlivněn i lidskými aktivitami. Jak už vyplývá z geologického podloží a navrstvených substrátů, jedná se na území EVL o jílovitohlinitou až jílovitou, v aluviu a prameništích o písčitohlinitou, místy organickou, hlubokou, vazkou až kyprou, mírně kyselou až mírně zásaditou, sorpčně nasycenou, čerstvě vlhkou až mokrou půdu kostkovité až drobtovité struktury.
Hydrologie: Lokalitou protéká potok Bubnovka. V lesní části EVL se nachází rybník Povolír (3 ha), který je dotován vodou z hlavního melioračního zařízení – silně eutrofizovanou strouhou napájenou Bystřicí a odvodňovacími strouhami z lesních porostů. V jižní části EVL se na potoce Bubnovka nachází rybník Bubnovka (7 ha). V severovýchodní části EVL se nachází soustava tří malých vodních nádrží (celková rozloha 2 ha), které jsou napájeny systémem kanálů, které jsou napájeny vodou z toku Bystřice.
Geomorfologie: Lokalita leží na dně miletínského úvalu - ve stř. a z. části Bělohradské pahorkatiny; brachysynklinální sníženina směru ZSZ-VJV. Je tvořena sedimentární tabulí.
Reliéf: Erozně denudační na strukturách subhorizontálně uložených zpevněných sedimentů. Povrch lokality je z velké části na rovině, místy jsou i mírné svahy, k JV se mírně sklání (0-5 stupňů); výška 320-340 m n. m.
Krajinná charakteristika: Lesní celek s přilehlými slatinnými loukami a několika rybníky.
Kvalita a význam: Lokalita Miletínská bažantnice představuje zbytek přirozené geobiocenozy typické pro oblast Podzvičinska. Jedná se o hodnotný komplex rozmanitých typů biotopů s cenným druhovým zastoupením vegetace od hercynských dubohabřin s bohatým bylinným podrostem s řadou ochranářsky významných druhů, často medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha) a jiné orchideje, lýkovec jedovatý (Daphne mezereum). Pouze jako fragmenty (nejčastěji linie podél vodotečí) se vyskytují údolní jasanovo-olšové luhy. Menší část S území zaujímají lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami. Mokřadní olšiny jsou vyvinuté pouze dvěma fragmenty.
Péče: Častá je invaze jasanu jak v podrostu tak i ve stromovém patře. Bodový výskyt vápnitých slatinišť akutně ohrožuje hypertrofní hromada krmiva pro prasata. Na některá místa se negativně projevil meliorační zásah odvodnění, provedený v minulých letech. Během roku 2002 došlo k vyhrnutí rybníka Povolír (tzv. obnova rybníka) a jednoho z rybníčků SV od bažantnice, čímž byla zničena semenná banka vodních druhů a druhů obnažených den, dále došlo ke zničení litorálů, břehových vrbin a ostřicových porostů. S největší pravděpodobností lze předpokládat v těchto nádržích vodní plochu prostou jakékoliv vegetace minimálně po desítky let, než se břehy zanesou natolik, aby se vytvořil vhodný litorál. Odvodňovací příkop a zmeliorované potoky by bylo vhodné nechat přirozeně zanést. Pro luční společenstva je nutné zachovat kosení luk. Louky v S části území byly v minulosti zničené rozoráním, v současné době částečně regenerují. Existenci hercynských dubohabřin ohrožují opětovné výsadby nepůvodních dřevin jako je smrk ztepilý.

Otevřít mapu

Předměty ochrany

Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition; bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách; extenzivní sečené louky nížin až podhůří; zásaditá slatiniště; dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum

Stanoviště

Informace o plánech péče
Seznam opatření z plánu péče
Aktuální správní řízení