Flóra:
Na stanovišti smrkové bučiny (Calamagrostio villosae-Fagetum sylvaticae) se nachází hospodářsky pozměněný lesní porost typu kamenité smrkové bučiny, v němž naprosto převládá smrk ztepilý, vtroušen je buk lesní a na skalách i bříza bělokorá a jeřáb ptačí. Chudý oligotrofní podrost tvoří zejména borůvka, šťavel kyselý, metlička křivolaká, kapraď rozložitá a ojediněle zde roste i vranec jedlový. Skály a sutě jsou porostlé pokryvnou vegetací lišejníků a acidofilních mechorostů mnoha druhů.
Fauna:
Mezi běžnými druhy obývajícími převážně smrkové lesní porosty vyšších poloh českomoravské vrchoviny dominují ptáci. Hnízdí zde mj. datel černý, puštík obecný, ořešník kropenatý, křivka obecná, výr velký a pravděpodobné je hnízdění káně lesní, jestřába lesního a krkavce velkého, kteří se zde často vyskytují.
Neživá příroda:
Skalní útvary na plochém rozvodním hřbetu Borovského lesa byly vypreparovány na pruhu ortorul svrateckého krystalinika mrazovým zvětráváním ve starších čtvrtohorách. Tvoří dva oddělené skalní bloky typu mrazových srubů s výškou stěn 16 a 8 m. Na vrcholové plošině východního z nich byla zvětráváním po vodorovné puklině vytvořena výrazná skalní lavice, na níž vznikly tři skalní mísy, z nichž největší má průměr až 60 cm a hloubku 20 cm. Skalním mísám, lidově „perničkám“, byl dříve připisován umělecký původ a kultovní funkce. Pod skalami jsou odlámané suťové haldy přecházející v kongeliflukční balvanité pokryvy svahů, na nichž jsou vytvořeny mělké a kyselé ochrické půdy.
