Charakteristika lokality:
Komplex kamenných moří, reliktních skalních borů a fragmentů přirozených smíšených lesů (bučin a suťových porostů) na strmých JV a V svazích hory Luč a Z svazích hřbetu Čertovy stěny, 1 až 2,5 km SV od obce Loučovice a 3 km SZ od obce Vyšší Brod.
Neživá příroda:
Geologie: Území je součástí moldanubického plutonu. Masiv Luče a protější svah a vrcholová skaliska Čertovy stěny jsou tvořeny středně zrnitou až drobnozrnou muskovit-biotitickou žulou eisgarnského typu, hřbet vybíhající od Čertovy stěny k severu na pravém břehu Vltavy tvoří převážně muskovit-biotitická pararula. Geomorfologie: Lokalita se nachází v členité Lučské hornatině (výškové rozpětí 600-1020 m n. m.), která je nejvýchodnější částí Trojmezenské hornatiny (Šumava). Reliéf: Hluboce zaříznuté údolí Vltavy mezi masivem hory Luč a protější elevací Čertovy stěny. Příkré svahy jsou pokryty menšími i většími kamennými moři, ve vrcholových částech jsou četné kamenné hradby a tory. Koryto Vltavy s velkým spádem je vyplněno žulovými balvany, na některých z nich jsou vyvinuty evorzní tvary, tzv. obří hrnce. Pedologie: Na nezazemněných sutích se sporadicky vyskytují surové nevyvinuté půdy, resp. ranker typický (litický), na zazemněných svazích je vyvinut ranker podzolový a kambizem dystrická s přechody ke kambizemní typické kyselé. Krajinná charakteristika: Převážně lesnatá, morfologicky členitá krajina s minimálním zastoupením zemědělských pozemků (trvalé travní porosty). Určujícím krajinným fenoménem je hluboko zaříznuté údolí Vltavy, v němž je soustředěno jak osídlení (Loučovice, Vyšší Brod), tak základní dopravní síť (silnice, železnice). Přitom trvalé historické osídlení je velmi starého data, nejméně od poloviny 13. století, kdy byl Vokem z Rožmberka založen Vyšebrodský klášter.
Kvalita a význam:
Společenstva skalních útvarů a nezazemněných sutí jsou zatím víceméně nedotčena negativními vlivy lidské činnosti. V území jsou poměrně uniformní, druhově chudá, pro tuto oblast však zcela typická společenstva; jejich hodnota je dána především skladbou jejich bryoflóry a lichenoflóry. Společenstva skalních reliktních březových borů jsou vyvinuta velmi charakteristicky, nejlépe v rámci celého Jihočeského kraje; přestože nejsou předmětem ochrany z hlediska soustavy Natura 2000, jsou jedním z nejvýznamnějších přírodních fenoménů tohoto území.
V případě makrofytní vodní vegetace se jedná z pohledu celého regionu spíše o lokalitu menšího významu.
Omezení:
Lesní porosty mimo svahové sutě je nutno obhospodařovat jen v nejnutnější potřebné míře (asanační těžba a případná likvidace kůrovce či jiných kalamit) co nejšetrnějším způsobem (zamezit narušování terénu). Porosty reliktních borů ponechat bez zásahu přirozenému vývoji. Technickými a osvětovými prostředky v co největší míře omezit pohyb návštěvníků po kamenných mořích.
Péče:
Společenstva kamenných moří a navazujících reliktních borů nejsou ohrožena hospodářskou činností (lesnictvím) z důvodu terénní nepřístupnosti. Lišejníková a mechová společenstva balvanových sutí jsou však velmi citlivá na intenzivnější pohyb návštěvníků po kamenných mořích, což je případ nejznámějšího kamenného moře pod skalním útvarem Čertovy stěny. Tento tlak může nárazově vzrůstat v době konání prestižních vodáckých soutěží, kdy část trasy závodů probíhá přímo pod kamenným mořem Čertovy stěny a neukáznění diváci mají tendenci z Čertovy stěny slézat dolů k řece v masovějším měřítku.
