Království
smíšené lužní lesy s dubem letním, jilmem vazem, jilmem habrolistým, jasanem ztepilým nebo jasanem úzkolistým podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie; dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum
Toto území spravuje
Charakteristika lokality: Lesní komplex původních nížinných listnatých lesů asi 8 km jihovýchodně od Olomouce.
Neživá příroda:
Geologie: Podloží tvoří kvartérní štěrkopískové náplavy řeky Moravy, které jsou překryty mocnou vrstvou povodňových hlín, jenž daly vzniknout hlubokým hlinitým až hlinitojílovitým půdám.
Geomorfologie: Území je součástí celku Hornomoravský úval, podcelku Středomoravská niva.
Reliéf: Plochý terén široké nivy řeky Moravy. Nadmořská výška cca 204 m.
Pedologie: Fluvizemě glejové.
Krajinná charakteristika: Rozsáhlý lesní komplex v intenzivně zemědělsky využívané krajině, tvořený porosty tvrdého luhu a dubohabřin.
Kvalita a význam: Lokalita je významná především jako jedinečný komplex nížinných listnatých lesů s bohatým výskytem tvrdých luhů a dubohabřin uprostřed intenzivně zemědělsky využívané krajiny. V periodicky zamokřených terénních depresích se vyskytují porosty vysokých ostřic - svaz Caricion gracilis. Ze vzácnějších druhů zde byla zjištěna např. ostřice vyvýšená (Carex elata). Charakteristickým prvkem území jsou tůně s ohroženým druhem žebratkou bahenní (Hottonia palustris). Zajímavý je z fytogeografického hlediska výskyt několika karpatských prvků – kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa) a hvězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis), které zde dosahují západní hranice svého rozšíření. Přítomnost vývojově vyspělých přirozených lesních společenstev a rozmanitost podmínek prostředí se odráží ve vysoké druhové pestrosti zoocenóz. Na periodické tůně je vázána existence kriticky ohrožených druhů korýšů žábronožky sněžní (Eubranchipus grubii) a listonoha jarního (Lepidurus apus). Na území EVL je doložen výskyt řady obojživelníků a plazů, např. čolek obecný (Triturus vulgaris) a čolek horský (Triturus alpestris), rosnička zelená (Hyla arborea), skokan štíhlý (Rana dalmatina), skokan zelený (Rana kl. esculenta), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) a ještěrka obecná (Lacerta agilis), slepýš křehký (Anguis fragilis) a užovka obojková (Natrix natrix). Území je také důležitou ornitologickou lokalitou, z méně častých druhů zde hnízdí např. čáp černý (Ciconia ciconia) či strakapoud prostřední (Dendrocopos medius).
Omezení: Zachovat, případně obnovit přirozenou dřevinou skladbu porostů. Podporovat zmlazení původních dřevin a maloplošnou obnovou porostů dosáhnout věkové a prostorové struktury příznivé z hlediska dalšího samostatného vývoje porostů. Vhodné je zvýšit podíl ponechané dřevní hmoty v porostech. Obnovit přirozený vodní režim v území, v toku Morávky udržovat celoročně maximálně možné průtoky. Realizovat nová revitalizační opatření (jarní zavodňování smuh, tůně na zatravněných účelových plochách).
Péče: Lesní komplex Království u Grygova je historickým majetkem města Olomouc. Vysoká spotřeba otopového dřeva v minulosti se projevovala intenzivním pařezinovým hospodařením, které silně ovlivnilo druhovou i věkovou strukturu stromového patra. Hospodaření vedlo i k degradaci půdy a tím jistě i k druhovým změnám bylinného patra. Na druhé straně tento způsob hospodaření vytvořil vhodné existenční podmínky pro celou řadu organismů, které dnes v důsledku upuštění od pěstování nízkého lesa mizí a nebo dokonce již zmizely, např. jako vzácný motýl jasoň dymnivkový (Parnasius mnemosyne). Převedení nízkého resp. středního lesa na vysoký a změna výběrové těžby na plošnou má za následek vznik stejnověkých monokultur a v horším případě maloplošných porostů jehličnatých nebo nepůvodních listnatých dřevin. Recentní změny hydrických poměrů, tj. snižování hladiny spodní vody regulací toku Moravy a nevhodnou manipulací s vodou v MVE na Tážalském jezu, jsou komplexnějšího rázu a vycházejí z celkových změn hydrografických poměrů v aluviu řeky Moravy. V blízkosti navrhované lokality probíhá těžba štěrkopísků. Nevhodné je také šíření invazních a expanzivních druhů rostlin a intenzivní chov kachen divokých (Anas platyrhynchos), bažantů obecných (Phasianus colchicus) a krocanů divokých (Meleagris gallopavo ). V současné době je zpracována revitalizační studie na zvýšení hladiny spodní vody a úpravu nevyhovujících hydrických poměrů na lokalitě.
Předměty ochrany
smíšené lužní lesy s dubem letním, jilmem vazem, jilmem habrolistým, jasanem ztepilým nebo jasanem úzkolistým podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie; dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum
Stanoviště
Informace o plánech péče
Seznam opatření z plánu péče
Aktuální správní řízení