Charakteristika lokality:
Území se nachází ve Šlapanické pahorkatině, na JV okraji Brna, mezi Slatinou a Líšní.
Neživá příroda:
Geologie: Podklad tvoří jeden z izolovaných denundačních zbytků jurských vápenců, vystupujících nad terciérní a kvartérní sedimenty (spraše a sprašové hlíny). Geomorfologie: Území spadá do Šlapanické pahorkatiny. Jedná se o ostrůvek jurského vápence nápadně vystupující nad okolní poměrně rovinatý reliéf. Reliéf: Reliéf je členitý, jedná se o odlesněný vrch vystupující do nadmořské výšky 310 m s četnými skalními výchozy a svahy s různým sklonem a orientací. V minulosti zde probíhala těžba, jejíž pozůstatkem je dvouetážový lom a četné podzemní štoly. V omezeném měřítku se vyskytují krasové jevy. Pedologie: V půdním pokryvu jsou zastoupeny rendziny (litická, modální, kambická). Krajinná charakteristika: Rozsáhlý komplex stepních trávníků skalních výchozů a křovin s teplomilnými společenstvy rostlin a živočichů na okraji brněnské aglomerace, nápadně vystupující nad okolní krajinu.
Kvalita a význam:
Lokalita představuje botanicky cenné území v rámci širšího okolí Brna s výskytem velmi kvalitních suchých trávníků na vápencovém podkladě (subpanonské stepní trávníky T3.3A, širokolisté suché trávníky T3.4D), bazifilní vegetace efemér a sukulentů (T6.2B) a štěrbinové vegetace vápnitých skal a drolin (S1.1) na extrémních stanovištích skalních stěn, pěchavových trávníků (T3.2) a skalní vegetace s kostřavou sivou (T3.1). Jde o relikty společenstev s teplomilnými druhy z teplých období holocénu, které se rozšířily z prostoru mediteránu. Významná je silná populace koniklece velkokvětého - druhu směrnice EEC o stanovištích. Území má i nezanedbatelný zoologický význam. Podzemní prostory jsou zimovištěm netopýrů, včetně vrápence malého. Nutno zmínit také existenci krasových jevů - nepřístupná Jezerní jeskyně, drobné dutiny, závrt. Stránská skála je významnou palentologickou a archeologickou lokalitou.
Omezení:
Omezit nekontrolovaný pohyb návštěvníků a zabránit nadměrnému využívání lokality k rekreačním a sportovním účelům. Likvidovat černé skládky a odpadky, zamezit přístupu do ochranářsky cenných podzemních prostor. Likvidovat nepůvodní druhy rostlin a odstraňovat náletové dřeviny. Travinná společenstva vyžadují pravidelný management a to podle charakteru pastvu nebo kosení, případně kosení kombinované s pastvou.
Péče:
Na území probíhala dříve těžba vápence, ve spodní etáži lomu nad dnešní tramvajovou tratí fungovala vápenka. Od roku 1910 probíhaly na lokalitě paleontologické a antropologické výzkumy, které byly v průběhu století několikrát obnoveny. Přirozené i vyhloubené podzemní prostory jsou znečišťovány odpadky a nápisy, dochází k zakládání ohňů v těsném sousedství skalních stěn. V území je živelným způsobem provozována horolezecká činnost. S výstavbou areálu podniku Zetor, městské spalovny odpadů a rozšířením bytové výstavby v blízkém okolí je spojena zvýšená návštěvnost a divoké skládky. S tím souvisí řada negativních jevů, jako je poškozování vegetace nadměrným sešlapem a vyrýváním rostlin, jízdou na horských kolech a motocyklech. Územím jsou vedeny inženýrské sítě (voda, plyn, elektrovody). V přímém sousedství se nachází zahrádkářská kolonie (skládky odpadu, průjezd vozidel, šíření nepůvodních druhů rostlin (např. šeřík).
