Ekologie a biologie:
Specializovaný druh stojatých vod. Obývá rybníky, tůně, slepá říční ramena a pobřežní partie jezer s dobře vyvinutou vegetací vzplývavých vodních rostlin. Jeho vývoj byl potvrzen zejména na rdestu vzplývavém (Potamogeton natans), ale také leknínech a dalších vodních makrofytech. Druh má jednu generaci ročně. Nymfy se objevují od první poloviny července, dospělci zpravidla od druhé poloviny července do poloviny září. Obě vývojová stadia žijí na listech hostitelských rostlin plovoucích na hladině. Přezimují vajíčka.
Celkové rozšíření:
Palearktický druh rozšířený od západní Evropy, včetně Velké Británie a Francie, přes střední a severní Evropu a Sibiř až po ruský Dálný východ a Japonsko. V jižní Evropě a ve Středomoří chybí nebo je velmi vzácný.
Rozšíření v ČR:
První přesně lokalizovaný a dokladovaný nález pochází z Čelákovic z července 1953. Po více než šedesáti letech byl druh znovu nalezen roku 2015 na rybníku Dubák ve Frýdlantském výběžku. Následně byl potvrzen také na dalších lokalitách, mimo jiné v jižních Čechách, Železných horách a na Znojemsku. Přibývání známých lokalit pravděpodobně souvisí především s cílenějším monitoringem.
Ohrožení:
V červeném seznamu je křísek leknínový hodnocen jako kriticky ohrožený (CR) (Hejda et al. 2017). Ohrožuje jej především zánik a degradace stojatých vod, eutrofizace a znečištění, vysoké rybí obsádky včetně vysazování býložravých ryb, výrazné kolísání vodní hladiny a plošné odbahňování nebo odstraňování vodní vegetace. Nevhodné je rovněž úplné zarůstání lokalit rákosinami a dalšími vysokými mokřadními porosty, které potlačují vzplývavé hostitelské rostliny.
Péče o druh:
Základem ochrany je zachování čistých, dlouhodobě zavodněných nádrží s rozsáhlými porosty hostitelských rostlin. Na lokalitách výskytu je vhodné: omezit nebo vyloučit intenzivní rybniční hospodaření a vysoké rybí obsádky; zabránit přísunu živin, pesticidů a dalších znečišťujících látek; zachovat mělké partie o hloubce přibližně kolem jednoho metru; neprovádět plošné odbahňování ani jednorázové odstranění vzplývavé vegetace; případné zásahy proti rákosinám provádět postupně a mozaikovitě, se zachováním refugií.
Literatura:
Sychra J. & Malenovský I. (2015): Potvrzení výskytu kříska leknínového (Erotettix cyane, Hemiptera: Cicadellidae) v České republice. – Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy, 33: 181-194.
Holzinger W.E. (2006): Verbreitung, Biologie und Gefährdung der Seerosenzirpe (Erotettix cyane) in Österreich (Insecta: Hemiptera: Auchenorrhyncha: Cicadellidae). – Carinthia II 196/116: 339-342.
Hejda, R., Farkač, J. & Chobot, K. (eds) 2017: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Příroda 36, AOPK ČR.
Mačát Z. & Reiter A. (2021): První nález kříska leknínového – Erotettix cyane (Boheman 1845) na Moravě. – Thayensia, 18 (in press).
