Ekologie a biologie:
Biotopová vazba: ekotyp P. alcon alcon žije střední Evropě především na vlhkých, živinami chudých, bezkolencových loukách, vlhčích pastvinách a vřesovištích s výskytem živné rostliny hořce hořepníku (Gentiana pneumonanthe). ekotyp P. alcon rebeli žije na suchých stráních a květnatých loukách s výskytem hořce křížatého (Gentiana cruciata). Vývoj: Jednogenerační (červenec–srpen), housenky se vyvíjejí jeden až dva roky, jsou vždy myrmekofilní, využívá větší počet mravenčích hostitelů z rodu Myrmica. Housenky po 2–3 týdny vyžírají semeníky hořců.
Celkové rozšíření:
Eurosibiřský. V západní a střední Evropě velmi ostrůvkovitě – severní oblasti Pyrenejského poloostrova, Francie, Nizozemí, Belgie, Dánsko, na sever po jižní Švédsko, dále střední Evropa, Balkánský poloostrov, Kavkaz, Kazachstán, jižní a střední Sibiř po Dálný východ.
Rozšíření v ČR:
Vymizel z většiny známých lokalit. Recentní výskyt je znám pouze z jihozápadu a jihu Čech, z Příbramska, z Polabí a jižních svahů Nízkého Jeseníku (VVP Libavá). Ekotyp P. alcon rebeli žije v Bílých Karpatech, na Znojemsku, Kokořínsku, v Polabí.
Ohrožení:
Mimo přímou likvidaci biotopů (např. zřízením intenzivních pastvin) představují závažná nebezpečí meliorace, ukončení tradičního způsobu hospodaření směřující k zarůstání zbývajících lokalit a zmenšování populací živných rostlin. P. alcon alcon je ohrožen i individuálním sběrem.
Péče o druh:
Vhdoné pásové nebo mozakové sečení luk, narušování půdního drnu, podpora živných rostlin. Případně extenzivní pastva mimo dobu letu a kvetení hořců.
Literatura:
Beneš J. & Konvička M.: Mapování a ochrana motýlů České republiky. www.lepidoptera.cz
Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V., Weidenhoffer Z. (eds.) (2002): Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I, II. 857 pp. SOM, Praha.
Macek J., Laštůvka Z.., Beneš J., Traxler J (2015): Motýli a housenky střední Evropy IV., 2015, 539 pp., Academia Praha.
