modrásek černoskvrnný

Phengaris arion (Linnaeus, 1758)
Říše:
Animalia
Řád:
Lepidoptera
Čeleď:
Lycaenidae
modrásek černoskvrnný
Ochrana
Hodnocení
Všechna pozorování
Moje pozorování
  • cz

  • cz

  • cz

Mapy výskytu

Stáhnout mapu

Stáhnout mapu

Výčet počtu nálezů dle zdroje v Nálezové databázi ochrany přírody

Atlasy a areály rozšíření v ČR

Hodnotící zprávy o stavu druhů z hlediska ochrany (2007); Hodnotící zprávy o stavu druhů z hlediska ochrany (2013). (elektronický zdroj, výsledky sledování stavu druhů dle čl. 11 Směrnice o stanovištích). AOPK ČR
Stáhnout mapu

Hodnotící zprávy o stavu druhů z hlediska ochrany (2007). (elektronický zdroj, výsledky sledování stavu druhů dle čl. 11 Směrnice o stanovištích). AOPK ČR
Stáhnout mapu

Motýli České republiky. Rozšíření a ochrana I. Butterflies of the Czech Republic. Distribution and conservation I.. SOM, Praha
Stáhnout mapu

Grafy

Hodnocení stavu z hlediska ochrany

Ekologie a biologie: Živná rostlina housenek. Mateřídouška časná (Thymus praecox) a další druhy mateřídoušek (Thymus spp.), na východní Moravě vzácně také dobromysl obecná (Origanum vulgare). Vývoj. Jednogenerační (konec června–srpen). Vajíčka kladena obvykle jednotlivě do nerozvinutých částí květenství živných rostlin. Při nakladení většího počtu vajíček do jednoho květenství dochází mezi housenkami ke kanibalismu, obvykle přežívá jen jedna. Ve čtvrtém instaru dochází k přechodu larev do mravenišť (obligátní myrmekofilie). Larvy modráska lákají mravence směsí cukrů a aminokyselin, kterou vylučují z dorzální Newcomerovy žlázy, a ve finální fázi adopce tvarem těla napodobují mravenčí larvy. Housenky obvykle v podvečer opouštějí živnou rostlinu a nechají se odnést mravenci Myrmica sabuleti (méně M. scabrinodis) do části mraveniště určené k odchovu mravenčích larev. Zde požírají larvy mravenců, přímé krmení mravenčími dělnicemi nebylo pozorováno. K největší mortalitě housenek dochází v prvních deseti dnech po adopci. V průběhu hibernace, která začíná v polovině listopadu, ztrácí housenky asi polovinu své původní hmotnosti. Po přezimování jedna housenka zkonzumuje přes 200 larev mravenců, takže při jejich větším počtu mohou housenky mraveniště úplně zlikvidovat, a následně vyhladovět. Při výzkumu řady lokalit ve Velké Británii, Francii a Švédsku bylo zjištěno, že více než 80 % kolonií mravenců je příliš malých na to, aby uživily byť jen jedinou housenku modráska.
Celkové rozšíření: Palearktický druh (sever Pyrenejského poloostrova, jih Británie, Francie, Itálie, střední Evropa, jih Skandinávie, Pobaltí, Balkán, Turecko, Kazachstán, jižní část evropského Ruska, Sibiř, Altaj po Dálný východ, Koreu a Japonsko). Vyhynul v Nizozemí a v Anglii, ovšem do Anglie byl úspěšně reintrodukován koncem devadesátých let 20.století.
Rozšíření v ČR: V minulosti - před intenzifikací zemědělství - býval všeobecně rozšířen po celém území státu od nížin do hor, drasticky však ustoupil z většiny osídleného území. Nejvíce lokalit přetrvalo hlavně na Vsetínsku a na česko-moravském pomezí (Svitavsko, SV část Vysočiny), kde se místy udržela drobná rolnická hospodářství. V bývalém VVP Ralsko se vyskytuje silná populace, více malých kolonií je ještě i v "rakouském" příhraničí v jižní části Kaplicka, na území VVP Libavá a v západních Čechách. Je bezprostředně ohrožen vyhynutím v Povltaví a v podhůří Jeseníků, nedávno vymřel v oblasti Křivoklátska a v Moravském krasu.
Ohrožení: Druh ustoupil vinou ústupu od tradičních forem hospodaření. Dnes jej nejvíce likviduje celoplošná intenzivní celoroční pastva a celoplošné mechanizované sečení v letním období. Stejně nežádoucí je absence managementu a zarůstání lokalit, výsadka plantáží v lesních lemech.
Péče o druh: Druh vyžaduje jemnou pastvu, mozaikovitou pastvu nebo sečení. Pastva a sečení nesmí být prováděno v době letu motýlů, kladení vajec a výskytu housenek na mateřídouškách, tedy od konce června do konce srpna.
Literatura: Beneš J. a Kuras T., 2006: Metodika monitoringu evropsky významného druhu modrásek černoskvrnný (Maculinea arion). Ms. 9 pp. (depon. in. AOPK ČR).
Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V., Weidenhoffer Z. (eds.) (2002): Motýli české republiky: Rozšíření a ochrana I, II. 857 pp. SOM, Praha.
Marhoul P. a Turoňová D. (eds.) (2007): Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách. 201 pp. Praha: AOPK ČR.
www.lepidoptera.cz - © Mapování a ochrana motýlů České republiky
Autor popisu: Zdeněk Hanč

LAŠTŮVKA, Z.; LIŠKA, J. (2011). Komentovaný seznam motýlů České republiky. Annotated checklist of moths and butterflies of the Czech Republic (Insecta: Lepidoptera). Vydání 1. Brno: Biocont Laboratory . 148 s.