jeřáb labský

Ekologie a biologie: Druh roste v acidofilních doubravách, černýšových dubohabřinách, suťových lesích a na křovinatých stráních. Jako světlimilný druh vyžaduje otevřená stanoviště, při zástinu či vysokém zápoji lesa neplodí.
Jedná se o keř či strom vysoký 3-13 metrů. Borka je tmavošedá, u mladých stromů nerozpraskaná, ve stáří šupinovitě se odlupující. Čepele jednoduchých listů jsou ploché, vejčité až široce eliptické, peřenolaločné a pilovité, k bázi široce klínovité, na rubu plstnaté.

Celkové rozšíření: Jeřáb labský je endemitem Českého středohoří, kde se vyskytuje na 17 lokalitách v celkovém počtu cca 600 jedinců.

Ohrožení: Ohrožení jeřábu labského spočívá zejména v zarůstání lokalit a zapojování stromového patra, dále pak ve vysokých stavech zvěře, které nedovolují přirozené zmlazení a celkové eutrofizaci prostředí.

Literatura: Kaplan Z., Danihelka J., Lepší M., Lepší P., Ekrt L., Chrtek J. Jr., Kocián J., Prančl J., Kobrlová L., Hroneš M. & Šulc V. (2016): Distributions of vascular plants in the Czech Republic. Part 3. – Preslia 88: 459–544.
Lepší M., Vít P., Lepší P., Boublík K. & Kolář F. (2009): Sorbus portae-bohemicae and Sorbus albensis, two new endemic apomictic species recognized based on a revision of Sorbus bohemica. – Preslia 81: 63–89.
https://botany.cz/cs/sorbus-albensis/

Autor popisu: Petr Vít