saranče německá

Oedipoda germanica (Latreille, 1804)
Říše:
Animalia
Řád:
Orthoptera
Čeleď:
Acrididae
saranče německá
Ochrana
Hodnocení
Všechna pozorování
Moje pozorování
  • cz

  • cz

  • cz

Mapy výskytu

Stáhnout mapu

Stáhnout mapu

Výčet počtu nálezů dle zdroje v Nálezové databázi ochrany přírody
Odkazy na mapy výskytu

Grafy

Ekologie a biologie: Sucho a teplomilný druh, který se v ČR vyskytuje na příkrých, nezarostlých částech skal, skalních římsách, sutích nebo vytěžených částech lomů. Vyhledává nejvíce osluněná místa. Vajíčka jsou kladena většinou horizontálně do povrchové vrstvy půdy pod nebo mezi kameny. Samice i samci procházejí 5 instary. Dospělci se vyskytují od června do listopadu, s vrcholem výskytu v srpnu. Obě pohlaví dobře létají, při vyrušení prudce odlétají na vzdálenost i několika desítek metrů. Býložravý druh živící se zejména bylinami, např. konopicemi (Galeopsis spp.) a hořčíky (Picris spp.). U saranče německé hraje významnou roli optická vnitrodruhová komunikace, kdy samci reagují na barvu zadních křídel letící samice. Proklamační stridulace není vyvinuta. V rámci předkopulačního chování však samci vydávají tichý šustivý zvuk třením vnitřní strany stehen o krytky.
Celkové rozšíření: Saranče německá je rozšířena v Evropě na jihozápadě po Pyrenejské pohoří, na východě po Krymský poloostrov. Vyskytuje se až do 2400 m n. m. (Alpy). V Německu je její výskyt ověřen v Severním Vestfálsku, Duryňsku, v jižní části Saska-Anhaltska, což je zároveň její severní hranice rozšíření v Evropě. Z okolních států je rozšířena také v Horním Rakousku; v Polsku a na Slovensku se nevyskytuje.
Rozšíření v ČR: V ČR se vyskytuje nominotypický poddruh na několika lokalitách v Českém středohoří a Českém krasu. Hlavní oblast výskytu je údolí Radotínského potoka na jihozápadním okraji Prahy (Černá rokle, Cikánka, Hvížďalka, Lochkovský profil, Radotínské skály) a okolí Velké Chuchle.
Ohrožení: Hlavní ohrožení spočívá v zarůstání lokalit dřevinami a náhodných faktorech (především extrémní klimatické fluktuace) působících na oslabené, málo početné populace.
Péče o druh: Pro udržení populací na stávajících lokalitách je nutné ponechat skalní charakter jejích stanovišť, tj. omezovat nálet a zarůstání dřevinami, vhodná by zřejmě byla extenzívní pastva koz, nemusí škodit ani maloplošné vypalování zapojených křovin. Tento druh je schopen osídlit i druhotná stanoviště, jako jsou raně sukcesní stadia v lomech – i zde je však třeba omezovat přerůstání dřevinami, zcela nepřípustná je lesnická a zemědělská rekultivace.
Literatura: KOČÁREK. P., HOLUŠA J., VLK R., MARHOUL P., 2013. Rovnokřídlí (Insecta: Orthoptera) České republiky, Atlas. Praha: Academia, 288 s.
Autor popisu: Robert Vlk

KOČÁREK, P.; HOLUŠA, J.; VLK, R.; MARHOUL, P. (2013). Rovnokřídlí (Insecta: Orthoptera) České republiky. Vydání 1. Praha: Academia. 288 s., CD.