saranče slaništní

Aiolopus thalassinus (Fabricius, 1781)
Říše:
Animalia
Řád:
Orthoptera
Čeleď:
Acrididae
saranče slaništní
Ochrana
Hodnocení
Všechna pozorování
Moje pozorování
  • cz

  • cz

  • cz

Mapy výskytu

Stáhnout mapu

Stáhnout mapu

Výčet počtu nálezů dle zdroje v Nálezové databázi ochrany přírody

Grafy

Ekologie a biologie: Teplo a vlhkomilný druh, který obývá vlhké louky a zejména slaniska v nížinách (do 300 m n. m.). Nejbližší oblasti, kde se tento druh vyskytuje masově, jsou oblast Neziderského jezera v sousedním Rakousku a slaniska v okolí Nitry na západním Slovensku. V Rakousku se v národním parku Seewinkel nachází celá řada velmi mělkých a v létě někdy i zcela vysychajících jezer. Jejich břehy, případně i vyschlá dna, představují typický biotop slaniska, který se v ČR v této podobě již dávno nevyskytuje. Místa, kde se v létě hromadně vyskytují dospělci, bývají nezřídka na jaře na určitou dobu zcela zaplavena vodou. Dospělci se vyskytují od počátku července do počátku října, s vrcholem výskytu v srpnu. Obě pohlaví za slunečného počasí dobře a rychle létají, takže není vůbec snadné je ulovit. Nenápadné nymfy zase bývají dobře skryty v porostu trav aj. mokřadní vegetaci na místech, která ještě v červnu mohou být dosti podmáčená, a tedy omezeně dostupná. Proklamační stridulace není vyvinuta. V rámci prekopulačního chování samci vydávají tichý šustivý zvuk třením vnitřní strany stehen o krytky.
Celkové rozšíření: Široce rozšířený druh (palearktická, etiopská, indomalajská a australská oblast) se 4 poddruhy, přičemž u nás se vyskytuje nominotypický poddruh.
Rozšíření v ČR: V ČR jde o velmi vzácný druh, známý jen z jižní Moravy. V současné době je známa jediná rozmnožující se populace u Sedlce (rezervace Slanisko u Nesytu). Občas bývají na jižní Moravě zaznamenáváni migrující jedinci, kteří jsou nacházeni i na biotopech nevhodných pro rozmnožování. Vyskytuje se ve všech okolních státech, všude však patří k lokálně se vyskytujícím vzácným druhům.
Ohrožení: Je citlivá na změny ve vodním režimu mokřadů, zejména na odvodnění či naopak úplné zatopení, stejně jako na změny v hospodaření. Hlavním ohrožujícím faktorem je sukcese mokřadních biotopů, především zarůstání rákosem a vrbami. Přerušení údržby biotopu (kosení, pastvy) na několik let může způsobit zánik místní populace. Podobně fatální následky však může mít i nevhodná údržba biotopů, např. intenzivní pastva dobytkem, který na vlhkých místech, kde tyto saranče kladou vajíčka do půdy, může svým pohybem zničit jejich snůšky.
Péče o druh: Management lokalit (slaniska) musí spočívat tradičním obhospodařování a bránění sukcesním změnám: odstraňování dřevin (vrby, topoly) a rákosu, rotační mozaikovité sečení, a především zrušení všech melioračních drenáží. Dále pak je zřejmě nutná extenzivní pastva několika kusů skotu, optimální se však zdá být spíše pastva koní, naopak kozy se neosvědčily (slanisko Novosedly). Na některých lokalitách bude tedy nutné přistoupit i k občasnému shrnutí drnu buldozerem či jinou (zemědělskou) technikou (brány, podmítka) a pak podporovat různé disturbanční aktivity (např. jezdectví či motokros).
Literatura: KOČÁREK. P., HOLUŠA J., VLK R., MARHOUL P., 2013. Rovnokřídlí (Insecta: Orthoptera) České republiky, Atlas. Praha: Academia, 288 s.
Autor popisu: Robert Vlk

KOČÁREK, P.; HOLUŠA, J.; VLK, R.; MARHOUL, P. (2013). Rovnokřídlí (Insecta: Orthoptera) České republiky. Vydání 1. Praha: Academia. 288 s., CD.