Ekologie a biologie:
Ušíčko jedlové je vzácný obyvatel přirozených až pralesovitých smíšených lesů s bukem, smrkem a jedlí a suťových lesů s výskytem jedle nebo smrku. Jde o saprotrofní lignikolní druh, rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů, především jedlí, vzácně smrků, a to téměř výhradně na mohutných padlých kmenech ve středním až pokročilém stádiu rozkladu, často pokrytých mechem. Zřetelně preferuje přirozené porosty s dostatkem padlých tlejících kmenů jehličnanů a s vyrovnaným mezo- a mikroklimatem v montánním až supramontánním stupni. Jde o fenologicky význačný druh, který již koncem zimy a na jaře (od března do května) tvoří drobné černě zbarvené pohárkovité plodnice.
Celkové rozšíření:
Ušíčko černavé bylo v poslední době nalezeno jen v nemnoha pralesovitých rezervacích na Šumavě, v Novohradských horách, Moravském krasu a v Beskydech. Celkový počet jeho současných lokalit je menší než 10.
Ohrožení:
Nevhodné lesnické hospodaření spojené s vyklízením odumřelého dřeva v přirozených lesích, jakékoliv změny ve vlhkostním režimu porostů na nalezištích, způsobené jak lokálními (lesnické zásahy na lokalitách nebo v jejich okolí) tak globálními (změna klimatu) faktory.
Literatura:
Antonín V. & Bieberová Z. (1995): Chráněné houby České republiky, EkoCentrum Brno, 88 pp.
Kotlaba F. (ed., 1995): Červená kniha ohrozených a vzácnych druhov rastlín a živočíchov SR a ČR. Sv. 4. Sinice a riasy, huby, lišajníky, machorasty. – Príroda, Bratislava, 220p.
Svrček M. (2006): Pseudoplectania melaena (Pers.: Fr.) Sacc. - In: Holec J. et Beran M. (eds.), Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. Příroda, Praha, 24: 59
Van Vooren N. et al. (2013): Pseudoplectania melaena (Pezizales): taxonomical and nomenclatural note. - Ascomycete.org, 5 (1) : 47-52.
