zlatohlávek uherský

Ekologie a biologie: Druh teplých a suchých stepí, dospělci žijí v létě na květech pcháčů a bodláků. Larvy žijí v půdě, na kořenech týchž rostlin či jiném organickém materiálu, byly také zjištěny i v hnízdech drobných savců. Vývoj je jedno až dvouletý. Pro vývoj larev je důležité, aby půdní povrch byl osluněný.

Celkové rozšíření: Palearktický druh s výskytem od střední Evropy po Sibiř. Nominátní poddruh je panonsko-pontický

Rozšíření v ČR: Pouze jižní Morava, byl považován za vymřelého, ale od roku 2002 se opět vyskytuje na Znojemsku.

Ohrožení: Úbytek ploch úhorů v oblasti výskytu, zarůstání úhorů stařinou a vyšší nitrofilní vegetací.

Péče o druh: Cílená tvorba a extenzivní údržba úhorů v nejteplejších oblastech.

Literatura: BALTHASAR, V. 1956: Brouci listorozí - Lamellicornia. Díl I. Lucanidae, Scarabaeidae Pleurosticti. Fauna ČSR 8, Praha: Nakladatelství Československé akademie věd. 286 pp.
RÖSSNER, E., 2012: Die Hirschkäfer und Blatthornkäfer Ostdeutschlands (Coleoptera: Scarabaeoidea). Verein der Freunde & Förderer des Naturkundemuseums Erfurt e.V., Erfurt, 508 pp.

Autor popisu: Karel Chobot