skákavka rudopásá

Philaeus chrysops (Poda, 1761)
Říše:
Animalia
Řád:
Araneae
Čeleď:
Salticidae
skákavka rudopásá
Ochrana
Hodnocení
Všechna pozorování
Moje pozorování
  • cz

  • cz

  • cz

Mapy výskytu

Stáhnout mapu

Stáhnout mapu

Výčet počtu nálezů dle zdroje v Nálezové databázi ochrany přírody

Atlasy a areály rozšíření v ČR

Catalogue of spiders of the Czech Republic. Peres, Praha
Stáhnout mapu

Odkazy na mapy výskytu

Grafy

Ekologie a biologie: Morfologický popis: Naše největší skákavka (délka těla 7 – 12 mm) s výraznou pohlavní dvojtvárností. Tělo samice velmi hustě a dlouze chloupkaté, zbarvení dosti variabilní. Hlavohruď po stranách mírně zaoblená, zhruba stejně dlouhá jako široká, tmavohnědá, na předním okraji u očí se střední podélnou a dvěma postranními bílými skvrnkami, uprostřed se světlým podélným pruhem (někdy jen naznačeným), po stranách s bělavým lemem. Nohy hnědé, žlutě skvrnité, první dva páry mají červenohnědé tibie a distální články. Zadeček hnědý se dvěma podélnými a dozadu se sbíhajícími bělavými až žlutavými pruhy, které jsou někdy úzké, jindy naopak široké. Hlavohruď samce klenutá, uhlově černá, lesklá. Makadla porostlá dlouhými bílými chloupky. Nohy šedé, černě skvrnité, přední dva páry s červenými holeněmi a částečně červenohnědými patelami s metatarzy. Vejčitý zadeček jen o málo užší než hlavohruď, žlutočervený až rumělkově červený, s podélnou černou páskou. Nedospělí samci jsou zbarvením podobní samicím. Biologie a stanovištní nároky: Teplomilný druh od nížin do středních poloh na skalách, skalních stepích, otevřených holých sutích, lomových stěnách, vzácně i na kmenech stromů na osluněných stráních. Na jihu Evropy i v kulturní krajině. Za slunných dnů poskakuje na skalách a kamenech. Buduje si bílý pavučinový úkryt pod kameny, kde přežívá nepříznivé počasí. Samci předvádějí před samicí zásnubní tance se zdviženýma předníma nohama. Výskyt dospělců: IV (V)–VIII (IX)
Celkové rozšíření: Palearktický druh s výskytem i v severní Africe.
Rozšíření v ČR: U nás nepříliš hojný (např. krasové oblasti na jihu Moravy).
Ohrožení: Tento teplomilný druh se vyskytuje na skalních stanovištích (skály, skalní stepi, otevřené holé sutě...), která jsou ohrožena především zarůstáním – zastiňováním dřevinami.
Péče o druh: Vyžaduje bezlesé plochy s ploškami obnažené horniny. Je nutné zabránit zapojování vegetace mechanickým narušováním, např. extenzivní pastvou ovcí a koz a vyřezáváním křovin a zmlazujících dřevin.
Literatura: Buchar J. & Kůrka A. (2001): Naši pavouci. Praha: Academia, vyd. 2., 162 s.
Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of Spiders of the Czech Republic. Peres, Praha, 351 pp.
Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V. & Lustyk P. (eds) (2010): Katalog biotopů České republiky. Ed. 2. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.
Řezáč M., Kůrka A., Růžička V., Heneberg P. (2015): Red List of Czech Spiders:3rd edition, adjusted according to evidence-based national conservation priorities. Biologia, 70(5): 645–666. DOI: 10.1515/biolog-2015-0079
Kůrka A., Řezáč M., Macek R., Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Praha: Academia, vyd. 1., 621 s.
Autor popisu: Kristýna Chmelová

ŘEZÁČ, M.; RŮŽIČKA, V. (2024). An updated checklist of spiders of Czechia. https://www.arachnology.cz/checklist-of-spiders-of-Czechia-26.html accessed on 5. 2. 2024.