Ekologie a biologie:
Užovka stromová obývá prosluněné sušší biotopy (s možností nalézt vlhká místa) lesostepního charakteru – křovinami porostlé stráně, lesní průseky, řídké listnaté lesy apod. Otevřené krajině se vyhýbá. Součástí stanoviště jsou vždy roztroušené rostoucí dřeviny. Největší koncentrace jedinců je na výrazně členitých biotopech s velkým množstvím úkrytů (skalní štěrbiny, dutiny pod kameny, vykotlané kmeny) a vhodným místem ke kladení vajec (vykotlané dutiny stromů s trouchem, hnojiště, kupy tlejícího materiálu). Často jsou to místa antropogenního charakteru. Užovka stromová se objevuje na přelomu dubna a května. Přes den se vyhřívá na osluněných místech, často i několik jedinců pohromadě. Velmi dobře šplhá a plave. Kořist, kterou aktivně vyhledává, tvoří většinou hlodavci, ptáci a jejich mláďata. Užovky se páří na přelomu května a června. Z vajíček, která kladou v červnu a červenci, se během září líhnou mláďata. Vhodná místa pro kladení jsou využívána po několik let a mnohdy i několika samicemi současně. Počátkem října vyhledává užovka zimní úkryty. Zimuje v dutinách stromů, ve skalních štěrbinách apod. Stejný úkryt používá často po několik let (v jednom úkrytu často zimuje několik jedinců).
Celkové rozšíření:
Areál rozšíření užovky stromové tvoří státy Španělsko, Francie, Německo, Polsko, Ukrajina, Česká republika, Slovensko, Švýcarsko, Itálie, Rakousko a státy Balkánského poloostrova.
Rozšíření v ČR:
Území České republiky leží na okraji areálu druhu. Rozšíření této užovky je rozděleno do několika izolovaných oblastí. Nejstabilnější a nejpočetnější je populace v okolí Stráže nad Ohří (Poohří) a v Podyjí. Další oblastí výskytu jsou Bílé Karpaty. Nově byla objevena také malá populace ve středním Povltaví.
Ohrožení:
Naše populace jsou nejčastěji postihovány změnami biotopů, např. rekultivací za pomoci těžké mechanizace, zarůstáním neobhospodařovaných luk, odstraňováním skládaných zídek a jiných vhodných úkrytů, nedostatkem líhnišť nebo jejich likvidací v nevhodnou dobu, ztrátou zimovišť, rozebíráním hromad vyvrácených pařezů, překládáním nebo rozvážením kompostu v zimě, kácením dutých polovyhnilých stromů apod. Populace v okolí vesnic trpí predací kočkami a drůbeží, v Poohří také nepůvodním predátorem – mývalem severním. Jedním z hlavních negativních faktorů poslední doby, které ohrožují užovku, je zvýšený autoprovoz, stavba cyklostezek a ošetřování příkopů a krajů silnic strojem na čištění příkopů.
Péče o druh:
Ochrana populací spočívá v důsledné ochraně biotopů i všech jeho součástí (líhniště, úkryty, zimoviště). V některých místech výskytu jsou pro podporu populace této užovky budována líhniště a zimoviště. V Poohří je nezbytnou součástí péče o druh také likvidace nepůvodních predátorů.
