Ekologie a biologie:
Je považována za druh žijící v otevřených lesích, zejména v řídkých xerotermofilních dubových lesích na svazích. Ve Středomoří obývá i stálezelené lesy. Ve Francii jsou však četné populace známé také z vinic a zdá se, že na mnoha místech snášejí poměrně intenzivní hospodaření. Také v Německu se T. haematodes víceméně omezuje na vinařské oblasti, obvykle se omezuje na horní části teplých a slunných svahů s otevřenými xerotermofilními lesy a vinice na třetihorních vápencích a pískovcích s lehkými a vápenitými půdami; naproti tomu se zdá, že chybí na vyvřelých horninách. Podobně na Slovensku byl hlášen z nedalekých vinic na slunných stráních v dubovém lesním vegetačním pásmu.
Dospělci se vyskytují od poloviny dubna do poloviny srpna, ale většina jedinců ve střední Evropě byla zaznamenána od začátku června do poloviny července. Dospělci se živí sáním mízy z xylémových cév různých dřevin (např. vinné révy) a mohou se živit ze stejné polohy na rostlině nepřetržitě déle než dvě hodiny. Dospělí samci produkují hlasité volací písně (viz níže) během teplých a slunečných dnů s teplotami nad 22 °C.
Samičky kladou vajíčka do jednoletých výhonků a tenkých větví různých dřevin, např. trnky (Prunus spinosa), révy vinné (Vitis vinifera), habru obecného (Carpinus betulus) a borovice lesní (Pinus sylvestris); nařezávají kůru pilovitým vejcovodem až k horní vrstvě dřeva, vytvářejí podélné 5–8 mm dlouhé štěrbiny a do každé z těchto štěrbin umístí cca. 30 bělavých podlouhlých vajec seskupených do dvou symetrických komůrek podél osy štěrbiny.
Stejně jako u jiných druhů cikád se larvy prvního instaru (velikost těla cca 1,5 mm) líhnou pravděpodobně za 1–3 měsíce po uložení vajíček, padají na zem a pronikají do půdy. Poté vývoj pokračuje v podzemí. Larvy obývají malé komůrky přiléhající ke kořenům dřevin. Trnka (Prunus spinosa) a réva vinná (Vitis vinifera) byly potvrzeny přímým pozorováním jako hostitelské rostliny T. haematodes v Německu. Pravděpodobnými hostiteli jsou však i jiné druhy stromů a keřů, protože většina cikád je polyfágních v larválním i dospělém stádiu. Celková délka vývoje larev T. haematodes je známa jen nedokonale: v literatuře byly pro T. haematodes uvedeny tři roky, ale pravděpodobně to může trvat i déle a délka se může lišit v závislosti na klimatických podmínkách a dostupnosti/kvalitě výživy.
Celkové rozšíření:
Je rozšířena ve většině zemí jižní Evropy (kromě Pyrenejského poloostrova), jižních částech střední a východní Evropy, na Kavkaze, v Zakavkazsku a v Íránu; údaje publikované v minulosti z Pyrenejského poloostrova, sev. Afriky, Turecka a možná také z většiny Středního východu pravděpodobně odkazují na jiné, blízce příbuzné druhy rodu, nikoli T. haematodes. Severní hranice současného rozšíření zasahuje do okolí Paříže a Alsaska ve Francii, Porýní-Falci, Bádensko-Württemberska, Bavorska a okolí Banské Bystrice na Slovensku.
Rozšíření v ČR:
Známa pouze jedniná lokalita na Dubovém vrchu u Archlebova, která zaujímá plochu cca 14 ha ve svahu s jihovýchodní/jihozápadní orientací v nadmořské výšce 325–370 m n.m. Tato oblast zahrnuje několik biotopů: vinice (obhospodařované v ekologickém režimu a IPM), malé sady a úhor se suchými trávníky, husté křoviny, panonské dubohabřiny a lesní mýtiny různého stáří.
Ohrožení:
Intenzifikace a chemizace v zemědělství a lesnictví. V případě existence druhu na pouhé jedné lokalitě a početně nízké populaci mohou hrát roli i náhodné negativní vlivy.
