Ekologie a biologie:
Tesařík obrovský se vyvíjí především v dubu, pouze vzácně v jilmu a ořešáku, uváděn je i jasan a vrba, na jihu Evropy též jírovec maďal. Vyhledává zejména osluněné stromy na okrajích lesů, v alejích, prosvětlených porostech na svazích a solitérní stromy na loukách, pastvinách či parcích. Napadá hlavně starší živé stromy, vývoj probíhá pod kůrou v živém lýku a později ve dřevě kmenů i silných větví v korunách.Délka vývoje v ČR je cca 3-5 let. V přírodě se dospělý brouk vyskytuje od května do srpna, maximum výskytu je od poloviny června do poloviny července. Brouci mají večerní a noční aktivitu, přes den se často ukrývají ve výletových otvorech či v korunách stromů.
Celkové rozšíření:
Tesařík obrovský se vyskytuje od střední Evropy do Přední Asie, Středomoří a severní Afriky.
Rozšíření v ČR:
Na území České republiky je tesařík obrovský velmi lokální druh, dnes poněkud hojnější pouze na omezených lokalitách v jižních a středních Čechách a na jižní Moravě. V ostatních částech ČR již vyhynul a jsou zde k nalezení pouze staré výletové otvory, které můžou na lokalitě přetrvat i desítky let.
Ohrožení:
Ohrožení tesaříka obrovského je především způsobeno upuštěním od tradičních způsobů lesního a pastevního hospodaření (střední a výmladkové lesy), které v lesích vedlo ke zvýšení zápoje korun a tím zastínění kmenů, na pastvinách pak k likvidaci solitérních stromů. Dále je ohrožen likvidací starých dubů na lokalitách svého výskytu, kdy jsou prosychající stromy odstraňovány z bezpečnostních důvodů. Na lesostepních lokalitách i v alejích představuje významný faktor ohrožení zarůstání náletem a tím zastiňování kmenů.
Péče o druh:
Je nutno zamezit odstraňování stromů vhodných k vývoji tohoto druhu. V případech, kdy je odstranění nutné (např.kvůli bezpečnosti), je třeba upřednostňovat ořez na torzo. Okolí jednotlivých stromů (aleje, hráze, skupiny solitérů) musí být udržovány bez náletu. Bez výhrad lze doporučit pouze odtěžení stanovištně nepůvodních dřevin. V případě obhospodařovaných porostů je nutno zachovat vhodné stromy, tj. staré duby a v okruhu cca 30 metrů dubové výstavky. Mimo to je nutné i zachování mrtvých stojících i padlých stromů na místě. Je vhodné uvažovat o převedení porostů na nestejnověké rozvolněné pařeziny se skupinami výstavků. V případě výskytu v původních biotopech lesostepních doubrav je vhodné jejich udržování v rozvolněném zápoji.
Literatura:
Trnka F.: Natura Bohemica - Příroda České republiky. www.naturabohemica.cz
Hejda R., Farkač J. & Chobot K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612.
