Ekologie a biologie:
Tyrfofilní a heliofilní druh. Žije na rašeliništích, údolních i horských (tzv. vrchovištích), popř. rašelinných loukách či rašelinných lesních stanovištích s vrstvou živého rašeliníku. Lze ho nalézt jak na původních rašeliništích, tak např. i na rekultivovaných plochách po těžbě rašeliny.Imaga se vyskytují od druhé poloviny dubna do zář í, s maximem výskytu v druhé polovině května (v závislosti na nadmořské výšce lokality a sněhové pokrývce). Dospělci jsou aktivní především v nočních hodinách. Imago i larva se živí drobnými bezobratlými, zvláště slimáky, červy a hmyzími larvami, popř. pavouky. Vajíčka kladou samice na přelomu května a června, celkový vývoj trvá asi sedm týdnů. Imaga přezimují, v hloubce cca 15 cm pod povrchem.
Celkové rozšíření:
Evropský boreoalpinní druh, dělený do tří poddruhů. Nominotypický poddruh C. menetriesi menetriesi je znám ze severovýchodního Německa (Meklenbursko), Polska, severozápadního Slovenska, Běloruska, Litvy, Lotyšska, Estonska, Karélie, severní a střední části evropského Ruska, Ukrajiny a západní Sibiře**. Poddruh C. m. pacholei z Česka, Rakouska (Horní a Dolní Rakousko) a Německa (Sasko, Bavorsko). Třetí poddruh, uváděný pod jménem C. m. witzgalli, žije v alpském předhůří na rakousko-německém pomezí (severozápadní Tyrolsko, jihozápadní Bavorsko).
Rozšíření v ČR:
Centrum výskytu je na Šumavě, kde je střevlík Ménétriésův lokálně hojný. Mimo Šumavu ho lze nalézt pouze lokálně v Novohradských a Krušných horách a ve Slavkovském lese.
Ohrožení:
V současné době je velká část lokalit ohrožena zejména přirozenou sukcesí, kdy dochází k zarůstání lokalit lesem a tím k postupnému zániku vhodného biotopu. Historicky šlo zejména o změny vodního režimu lokalit či těžbu rašeliny.
Péče o druh:
V rámci péče o druh jde o ochranu a dodržování ochranných podmínek celého areálu rašeliniště jako specifického biotopu. V takovém biotopu by mělo být zabráněno regulaci vodního režimu odvodňováním. V případě již probíhajícího odvodňování je nutné zabránit zazemňování rychlým zavodněním zbudováním "přehrázek". Je vhodné zrušit lesnické meliorace v blízkém okolí lokalit výskytu druhu, které negativně ovlivňují vodní režim rašeliniště. Teoreticky je možná i omezená, extenzivní těžba rašeliny až do úrovně vodní hladiny, která by zastavila probíhající zazemňování lokalit. Vhodné je i prosvětlení lokality v případě vysokého zakmenění, lokálně připadá také v úvahu řízené vypalovaní suchého rašeliníku s lesním náletem a tím nová iniciace postupné sukcese.
Literatura:
Hejda R., Farkač J. Střevlík Ménétriésův - skvost našich rašelinišť. Ochrana přírody. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2011, 4(1/2011).
Hejda R., Farkač J. & Chobot K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612.
