Ekologie a biologie:
Ještěrka zelená osídluje biotopy lesostepního charakteru. Dobře osluněná místa s příhodnými úkryty a vhodnou vlhkostí (suché, slunečné křovinaté stráně, údolí okolo velkých řek, skály, příkopy cest, staré sady a zahrady, železniční náspy, extenzivně využívané pastviny). Preferuje lokality, jejichž terén nebo vegetace jsou členité. Výjimečně vystupuje nad 600 m n. m.Začátek aktivity ještěrky zelené je především závislý na vyhřátí substrátu v místě zimoviště. Objevuje se zpravidla až koncem března a období aktivity končí již v září. Zvířata se soustřeďují zejména na slunných skalních místech. Období páření začíná koncem dubna a může se protáhnout přes celý květen. V tomto období dochází mezi samci k soubojům. V červnu až červenci snáší samice 5 až 25 bělavých vajec. Ke kladení vajíček dochází na teplých, vlhkých, mírně zastíněných místech. Snůšky jsou kladeny do hloubky 6 – 20cm. Doba embryonálního vývoje je značně proměnlivá a závisí na mnoha podmínkách, z nichž nejvýznamnější je teplota během inkubace. Mláďata se líhnou v srpnu a v září. Zimuje v zemních úkrytech, ve skalních štěrbinách nebo i v dutinách stromů.
Celkové rozšíření:
Žije v jižní a jihovýchodní Evropě a v Malé Asii. Chybí pouze v jižním Španělsku a Portugalsku, Itálii a na ostrovech Středozemního moře. Na východě zasahuje nesouvislý areál až na levý břeh Dněpru. Nejsevernější izolované populace jsou v nížinách Polska.
Rozšíření v ČR:
V Čechách a na Moravě se tento druh vyskytuje v jednotlivých izolovaných populacích, které tvoří severní hranici areálu rozšíření. Ve středních Čechách je znám z mnoha teplých lokalit podél dolních toků Vltavy, Sázavy a Berounky, ale také z okolí Příbrami a Rakovníka. V severozápadních Čechách byl zjištěn na Žatecké plošině podél řeky Ohře a v Českém středohoří na několika lokalitách u soutoku řek Bíliny a Labe. Na jižní Moravě se s ním nejčastěji setkáváme na skalnatých stráních v okolí řeky Dyje na Znojemsku, na Pálavě a na teplých píscích podél řeky Moravy mezi Hodonínem a Uherským Hradištěm. Byl znám i v okolí Brna.
Ohrožení:
Vzhledem k tomu, že se jedná o druh, který se v ČR vyskytuje na okraji svého areálu, jsou jeho populace ohroženy i nepříznivým počasím. Nejčastěji je tato ještěrka ohrožena změnami a zánikem vhodných biotopů. Vzhledem k tomu, že většina lokalit se nachází na území s hospodářsky obtížně využitelnými půdami, jsou populace ještěrek vesměs ohroženy zárostem akátu, borovice nebo třtiny křovištní. K zániku některých lokalit také přispívá nevhodná rekultivace starých lomů nebo pískoven, případně intenzivní obhospodařovávání dříve pouze extenzivně ošetřovaných vinic nebo starých sadů. Například postřiky pesticidů bývá ničena entomocenóza, odstraňování zídek, hromad kamenů nebo větví nakupených po průklestu mizí možnosti úkrytu nebo přezimování.
Péče o druh:
Základem je znalost výskytu, územní ochrana významných lokalit a nepovolování devastačních záměrů. Velmi důležité je taky udržovat stepní nebo lesostepní charakter lokality. Vhodnou údržbou biotopů je jejich spásání nebo sekání travního porostu a částečné odstraňování dřevin. Na některých lokalitách je také prospěšné rozčlenit terén stavbou suchých zídek.
