rozrazil slanistý

Veronica scardica Griseb.
Říše:
Plantae
Řád:
Lamiales
Čeleď:
Plantaginaceae
rozrazil slanistý
Ochrana
Hodnocení
Všechna pozorování
Moje pozorování
  • cz

  • cz

  • cz

Mapy výskytu

Stáhnout mapu

Stáhnout mapu

Výčet počtu nálezů dle zdroje v Nálezové databázi ochrany přírody

Atlasy a areály rozšíření v ČR

Phytocartographical syntheses of the Czech Republic 4.. Praha: Institute of Botany AS CR, Academia
Stáhnout mapu

Grafy

Ekologie a biologie: Rozrazil slanistý je drobná jednoletá až krátce vytrvalá bylina s růžovými kvítky.
Je vázán na těžké, úživné, často zasolené půdy. Roste na slaných a zaplavovaných loukách, v polních mokřinách, příkopech a na obnažených březích vodních nádrží. Zajímavostí je, že na Balkáně je serpentinofytem – vyskytuje se na hadci.
Celkové rozšíření: Centrem jeho areálu je Balkánský poloostrov a Anatolie, odkud tento druh přesahuje na západ až do panonské oblasti střední Evropy (Maďarsko, Rakousko, Česká republika) a na východ do Sýrie a Íránu.
V České republice roste pouze na jižní Moravě, kde dosahuje své severozápadní areálové hranice. Pro naši flóru byl v roce 2002 znovuobjeven po téměř 20 letech, a to hned na dvou místech – u Lovčic na úpatí Ždánického lesa (byl zde udáván i v minulosti) a u Divák na Hustopečsku (nová lokalita). Od té doby jeho nových nálezů přibylo – předtím zřejmě unikal pozornosti nebo byl zaměňován s příbuznými druhy rozrazilů z okruhu r. drchničkovitého (Veronica anagallis-aquatica agg.) nebo s r. potočním (Veronica beccabunga). V současné době je znám také z několika lokalit na Znojemsku. V minulosti rostl i v jiných částech jižní Moravy (např. na Čejčsku).
Ohrožení: Jelikož se jedná o konkurenčně slabý světlomilný druh, je rozrazil slanistý ohrožen především degradací stanovišť zarůstáním konkurenčně zdatnějšími rostlinami vlivem absence obhospodařování a eutrofizace. Dále jej ohrožují změny vodního režimu – odvodňování, regulace toků, odsolování slanisek.
Literatura: Čeřovský J., Feráková V., Holub J., Maglocký Š., Procházka F. (1999) Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. Vol. 5. Vyšší rostliny. Príroda a. s., Bratislava
Danihelka J., Chrtek J. jun., Kaplan Z. (2012) Checklist of vascular plants of the Czech Republic. Preslia. 84: 647–811
Grulich V., Chobot K. (eds) (2017) Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. Příroda. 35: 1–178. AOPK ČR, Praha
Hadinec J., Lustyk P. (eds) (2013) Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. XI. Zprávy České botanické společnosti. 48: 31–141
Meusel H., Jäger E.J., Rauschert S., Weinert E. (eds) (1965–1992) Vergleichende Chorologie der Zentraleuropäischen Flora. I–III. Gustav Fischer Verlag, Jena
Nechojdomová V. (2009) Rozrazily z okruhu Veronica anagallis-aquatica v České republice. Diplomová práce, ms. depon. in Knihovna Ústavu botaniky a zoologie PřF MU, Brno
Němec R., Dřevojan P., Šumberová K. (2014) Polní mokřady Znojemska jako refugium významných a vzácných druhů cévnatých rostlin. Thayensia. 11: 3–76
Šumberová K., Lososová Z., Šmarda P. (2004) Nové nálezy Veronica scardica na jižní Moravě. Zprávy České botanické společnosti. 39: 161–166
Autor popisu: Helena Prokešová

KAPLAN, Z.; DANIHELKA, J.; CHRTEK, J.; KIRSCHNER, J.; KUBÁT, K.; ŠTECH, M.; ŠTĚPÁNEK, J. (eds.) (2019). Klíč ke květeně České republiky. Vydání 2. Praha: Academia. 1168 s. [Aktualizováno dle databáze Pladias (Pladias – databáze české flóry a vegetace, www.pladias.cz) k 1. 9. 2022]