bezobalka sivá

Ekologie a biologie: Bezobalka sivá je dvouletá nebo víceletá nasivělá monokarpická bylina.
Je druhem otevřených nízkostébelných porostů stepních trávníků, suchých a výslunných strání a kamenitých svahů. Půdy vyžaduje hluboké nebo mělké skeletovité, suché, bazické, minerálně bohaté obvykle na vápníkem bohatém podloží (vápence, vápnité pískovce, slínovce, spraše).

Celkové rozšíření: Především evropský druh s těžištěm výskytu v jihozápadní, jižní a jihovýchodní Evropě. Na sever zasahuje do jižního Německa, Česka a Slovenska. Izolovaně roste také na Krymu a asijské části Turecka.
Na území ČR je bezobalka vázána na nejteplejší panonskou část jižní Moravy. Historicky bylo zaznamenáno asi 18 lokalit, na kterých ale z velké části vyhynula. Po roce 2000 byla známa z pouhých osmi lokalit. Při monitoringu v roce 2017 byla ověřena na pěti z nich. Nejperspektivnější jsou lokality v NPP Na Adamcích a v NPR Pouzdřanská step-Kolby. Na zbylých lokalitách (PR Šévy, NPR Větrníky, PP Kamenný vrch u Kurdějova) jsou populace na hranici životaschopnosti.

Ohrožení: Druh na našem území dosahuje severní areálové hranice, lokalit stále ubývá a populace jsou stále méně početné. Ohrožení tedy spočívá především v degradaci lokalit a nedostatečnými a nekvalitně prováděnými managementovými zásahy. Především postupné zapojování porostu bez dostatku volnějších plošek nezapojené vegetace.

Literatura: Slavík B. (ed.) (1997) Květena České republiky 5. Academia, Praha
http://www.naturabohemica.cz/trinia-glauca/ (8. 12. 2017)

Autor popisu: Josef Komárek