jeřáb dunajský

Sorbus danubialis (Jáv.) Prodan
Říše:
Plantae
Řád:
Rosales
Čeleď:
Rosaceae
jeřáb dunajský
Ochrana
Hodnocení
Všechna pozorování
Moje pozorování
  • cz

  • cz

  • cz

Mapy výskytu

Stáhnout mapu

Stáhnout mapu

Výčet počtu nálezů dle zdroje v Nálezové databázi ochrany přírody

Atlasy a areály rozšíření v ČR

Phytocartographical Syntheses of the Czech Republic 3.. Praha: Academia
Stáhnout mapu

Grafy

Ekologie a biologie: Jeřáb dunajský vyhledává skalnaté a křovinaté stráně, prosvětlené lesy, lesní lemy a světliny, lesostepi, skály, sutě a paseky. Roste v především na skeletovitých půdách vyvinutých na bazických ale také kyselých horninách. Je typický zástupce světlomilných druhů s optimem na osluněných nebo alespoň otevřených biotopech. Kromě polopřirozené nebo reliktní vegetace roste občas také v prosvětlených kulturách jehličnanů.
Celkové rozšíření: Jeřáb dunajský je endemit střední Evropy, vyskytuje se pouze v Bavorsku, Rakousku, Maďarsku a na Slovensku. V České republice leží největší část celosvětové populace druhu. Roste ve dvou oddělených arelách v nejteplejších a zároveň geomorfologicky členitých oblastech Čech i Moravy s přesahem do navazujících chladnějších oblastí. V Čechách roste vzácně až místy roztroušeně zejména ve Středním Povltaví, Českém krasu, Českém Středohoří, Dokesku, Podkrušnohoří a Džbánu; na Moravě pak vzácně v Podyjí, na Pálavě, v Moravském krasu a údolí Jihlavy, Rokytky a Oslavy.
Ohrožení: Sorbus danubialis je ohrožen zejména v zarůstáním lokalit a zapojováním stromového patra, dále pak ve vysokých stavech zvěře a eutrofizaci lesního a skalního prostředí, šířením invazních dřevin a v neposlední řadě i nevhodným lesnickým hospodařením (pěstování vysokého lesa, výsadby stinných dřevin). Některé (zejména exklávní) populace jsou stejnověké a tvořené dospělými jedinci s absencí zmlazení. Jiné populace jsou ohroženy těžbou nerostných surovin.
Literatura: Lepší M., Lepší P., Vít P., Koutecký P. & Bílá J. (2015) Taxonomic revision of Sorbus subgenus Aria occurring in the Czech Republic. – Preslia 87: 109–162.
Lepší P. & Lepší M. (2016) Evoluce před očima. Ještě k diskuzi o bezzásahovosti v národním parku Podyjí. – Fórum ochrany přírody 4/2016: 10–12.
Kaplan Z., Danihelka J., Lepší M., Lepší P., Ekrt L., Chrtek J. Jr., Kocián J., Prančl J., Kobrlová L., Hroneš M. & Šulc V. (2016): Distributions of vascular plants in the Czech Republic. Part 3. – Preslia 88: 459–544.
http://www.iucnredlist.org/ (8. 12. 2017)
Autor popisu: Petr Lepší

KAPLAN, Z.; DANIHELKA, J.; CHRTEK, J.; KIRSCHNER, J.; KUBÁT, K.; ŠTECH, M.; ŠTĚPÁNEK, J. (eds.) (2019). Klíč ke květeně České republiky. Vydání 2. Praha: Academia. 1168 s. [Aktualizováno dle databáze Pladias (Pladias – databáze české flóry a vegetace, www.pladias.cz) k 1. 9. 2022]