silenka francouzská

Ekologie a biologie: Jednoletá dvouděložná bylina vysoká 15 až 45 cm. Lodyha pýřitá, v horní části lepkavá a žláznatě chlupatá, přímá nebo poléhavá, nevětvená nebo bohatě větvená, se vstřícnými listy. Kvete v červnu až červenci.
Roste jako polní plevel, častěji v obilí a ve lnu, někdy v okopaninách, řidčeji roste na ruderálních stanovištích jako jsou náspy a nádraží a to v nížinách až pahorkatinách. Vyžaduje suché, neutrální, hlinité nebo písčité, nevápenaté půdy.

Celkové rozšíření: Celkové rozšíření: Zejména v jižní Evropě. Vyskytuje se v Portugalsku, Španělsku, Itálii, státech bývalé Jugoslávie, v Albánii, Řecku, na některých středomořských ostrovech. Na sever po Velkou Británii, Rakousko, Českou republiku, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, na východ na Ukrajinu. Přes Turecko a Blízký východ (Izrael, Libanon, Sýrie) zasahuje po Afganistan, severněji do oblasti Kavkazu, na východ až po Indii. Vyskytuje se i na severoafrickém pobřeží, v Makaronésii a ostrovech Juana Fernandéza.
Rozšíření v ČR: Pravděpodobně zdomácněný druh, tak jako i jinde na severu areálu. V minulosti se druh vyskytoval řídce až roztroušeně. V současnosti velmi vzácně jen na Moravě - Bílé Karpaty, Beskydy.

Ohrožení: Intenzifikace zemědělství, zarůstání náletem dřevin, hromadění stařiny, absence narušování drnu v zapojenějších travních porostech. Nízká konkurenceschopnost druhu. Vhodný je monitoring populací a péče na lokalitách. Druh silně na ústupu, populace nejsou stabilní.

Literatura: http://botany.cz/cs/silene-gallica/ (9. 12. 2017)

Autor popisu: Zdeněk Musil