Brychius elevatus

(Panzer, 1794)
Říše:
Animalia
Řád:
Coleoptera
Čeleď:
Haliplidae
Ochrana
Hodnocení
Všechna pozorování
Moje pozorování
  • cz

  • cz

  • cz

Mapy výskytu

Stáhnout mapu

Stáhnout mapu

Výčet počtu nálezů dle zdroje v Nálezové databázi ochrany přírody

Grafy

Ekologie a biologie: Žije v tekoucích vodách, preferuje oblasti s vápnitým podložím. Bývá nalézán v porostech mechů (např. Fontinalis antipyretica), potočnic (Nasturtium spp.) či stolísků (Myriophyllum spp.). Brouci nepatří k obratným plavcům, obvykle lezou mezi kameny, po kořenech a vodních rostlinách. Dýchají vzdušný kyslík, ovšem díky prostoru pod krytkami zadních kyčlí, kam si ukládají bublinu vzduchu, která jim umožňuje rovněž přijímat kyslík rozpuštěný ve vodě, se nemusejí tak často vynořovat k hladině. Samičky kladou vajíčka do vodních rostlin. Larvy a imaga se živí především řasami. Kuklí se na břehu.
Celkové rozšíření: Eurosibiřský druh, který se vyskytuje ve většině Evropy mimo její jižní a západní části (ve Velké Británii je však přítomen) včetně severní a centrální části Ruska, východně po centrální Sibiř.
Rozšíření v ČR: Historicky je známo více lokalit především v Čechách, ovšem po roce 1961 byl prokázán výskyt tohoto druhu pouze na sedmi lokalitách v celé ČR. S výjimkou řeky Morávky (NPR Skalická Morávka) v Beskydech se nikde nevyskytují bohatší populace.
Ohrožení: Nevhodná úprava koryt potoků a řek, k jeho úbytku významnou měrou rovněž přispělo i znečišťování vod.
Péče o druh: Prakticky jediná bohatá populace je chráněna v rámci NPR Skalická Morávka. Je zapotřebí dbát o dobrý hydromorfologický stav toku Morávky a zamezit jakýmkoliv zdrojům znečištění. Tyto zásady obecně platí pro všechny lokality, kde se tento druh vyskytuje.
Literatura: BOUKAL M. Brouci čeledí Haliplidae (plavčíkovití) střední Evropy. Brouci čeledi Byrrhidae (vyklenutcovití) střední Evropy. Academia, 387 pp.
BOUKAL D. S., BOUKAL M., FIKÁČEK M., HÁJEK J., KLEČKA J., SKALICKÝ S., ŠŤASTNÝ J. & TRÁVNÍČEK D. 2007: Katalog vodních brouků České republiky (Coleoptera: Sphaeriusidae, Gyrinidae, Haliplidae, Noteridae, Paelobiidae, Dytiscidae, Hydrochidae, Helophoridae, Spercheidae, Hydrophilidae, Georissidae, Hydraenidae, Scirtidae, Psephenidae, Elmidae, Dryopidae, Limnichidae, Heteroceridae). Klapalekiana, 43 (Supplementum): 289 pp.
HOLMEN M. 1987: The aquatic Adephaga (Coleoptera) of Fennoscandia and Denmark. I. Gyrinidae, Haliplidae, Hygrobiidae and Noteridae. Fauna Entomologica Scandinavica, Volume 20. E. J. Brill / Scandinavian Science Press, Leiden, Copenhagen, 168 pp.
SEEGER W. 1971a: Autökologische Laboruntersuchungen an Halipliden mit zoogeographischen Anmerkungen (Haliplidae; Coleoptera). Archiv für Hydrobiologie, 68: 528-574.
SEEGER W. 1971b: Die Biotopwahl bei Halipliden, zugleich ein Beitrag zum Problem der syntopischen (sympatrischen s. str.) Arten (Haliplidae; Coleoptera). Archiv für Hydrobiologie, 69: 155-199.
SEEGER W. 1971c: Morphologie, Bionomie und Ethologie von Halipliden, unter besonderer Berücksichtigung funktions-morphologischer Gesichtspunkte (Haliplidae; Coleoptera). Archiv für Hydrobiologie, 68: 400-435.
Autor popisu: Michal Straka

BOUKAL, M. (2017). Brouci čeledi Haliplidae (plavčíkovití) střední Evropy. Brouci čeledi Byrrhidae (vyklenulcovití) střední Evropy: Beetles of the family Haliplidae of Central Europe ; Beetles of the family Byrrhidae of Central Europe. Praha: Academia. 387 s. Zoologické klíče.