vrba borůvkovitá

Ekologie a biologie: Vrba borůvkovitá roste na rašelinných loukách, zejména na okrajích vrchovišť.
Tento nízký keřík 30 až 80 cm vysoký, který připomíná vlochyni, se dožívá 30 let. Kvete v květnu současně s rašením listů.

Celkové rozšíření: Vrba borůvkovitá se vyskytuje hojně v severní Evropě (Norsko, Švédsko, Finsko), ve východní Evropě poměrně hojně (Rumunsko, Ukrajina, Rusko) a ve střední Evropě roztroušeně či vzácně (Česká republika, Slovensko, Polsko, Německo, Švýcarsko). Rozšíření druhu pokračuje na Sibiř a ruský Dálný východ.
V ČR se vrba borůvkovitá vyskytovala na devíti historických lokalitách v jižních Čechách, v Jizerských a Orlických horách a na Tachovsku. V současné době roste na čtyřech místech: NPP Upolínová louka pod Křížky v CHKO Slavkovský les, PP Upolíny u Kamenice v CHKO Železné hory, NPP Na požárech (CHKO Český les) a PP Vltavský luh (NP Šumava).

Ohrožení: Hlavními ohrožujícími faktory pro tento druh jsou přímá destrukce lokalit, změna vodního režimu, zarůstání lokalit běžnými a invazními druhy rostlin a obecně nízká početnost populací. Všechny rostliny vrby borůvkovité vyskytující se v ČR jsou buď samičí nebo sterilní. Z terénních šetření vyplývá, že samčí keře dnes v našich populacích pravděpodobně zcela chybí, a ani v minulosti nebyly nikdy zaznamenány. Vrba borůvkovitá se v důsledku toho na našich lokalitách může rozmnožovat pouze vegetativně, osidlování nových lokalit je velmi nepravděpodobné a rovněž dochází k ochuzování genetické diverzity druhu. Další riziko představuje křížení s vrbou ušatou (Salix aurita). Oba druhy se snadno kříží, je proto možné, že následné zpětné křížení bude mít za následek vytlačení rodičovské linie vrby borůvkovité a vznik hybridní zóny s převažujícím výskytem křížence. V těsném okolí našich populací by se mohly keře vrby ušaté nebo křížence v rozumné míře vyřezávat, vzhledem k větrosprašnosti vrb ale zřejmě není možné tomuto fenoménu zcela zabránit.

Literatura: Brandová B. & Vašut R. J. (2016) Vrba borůvkovitá v České republice a na Slovensku: poznámky k současnému rozšíření a ochraně druhu. – Zprávy České botanické společnosti 51: 1–11
Hejný S. & Slavík B. (eds) (1990): Květena České republiky. Vol. 2. – Academia, Praha
Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek J. (eds) (2002) Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha

Autor popisu: Jarmila Kostiuková