křídlatka japonská pravá

Reynoutria japonica var. japonica Houtt.
Říše:
Plantae
Řád:
Caryophyllales
Čeleď:
Polygonaceae
křídlatka japonská pravá
Ochrana
Hodnocení
Všechna pozorování
Moje pozorování
  • cz

  • cz

  • cz

Mapy výskytu

Stáhnout mapu

Stáhnout mapu

Výčet počtu nálezů dle zdroje v Nálezové databázi ochrany přírody

Grafy

Ekologie a biologie: Statná, vytrvalá 1,5–2 m vysoká, dvoudomá bylina. Lodyha přímá, oblá, dutá, dužnatá, lysá nebo mírně papilkatá. Listy střídavé, řapíkaté, řapík 1,5 až 3 cm dlouhý, čepel vejčitá až široce vejčitá, 10–17 cm dlouhá a 8–12 cm široká, na vrcholu špičatá, na bázi uťatá nebo tupě klínovitá, celokrajná, lysá. Květenstvím je lata mnohokvětých lichoklasů vyrůstající z úžlabí listů, delší než řapík příslušného listu. Květy pravidelné, pětičetné, 7–10 mm v průměru, okvětí nerozlišeno na kalich a korunu, okvětní lístky bílé. Plodem je nažka.
Dnes patří mezi silně invazivní druhy, šíří se velmi často a rychle, zejména podél vodních toků, komunikací a na rumištích. Množí se především vegetativně. Upřednostňuje kyselé a vlhké půdy. Kvete od července do září.
Celkové rozšíření: Jihovýchodní Asie (Čína, Korea, Japonsko), do Evropy dovezena v první polovině 19. století. Dnes roste především v severní a střední Evropě, ale byla zavlečena i do Severní a Jižní Ameriky (Chile). Do Evropy byl zavlečen pouze jediný samičí klon, rostlina se zde nemůže rozmnožovat generativně. Šíření probíhá pouze pomocí oddenků.
Rozšíření v ČR: Prvně sbírána v roce 1883 v parku v Netolicích v jižních Čechách. Dnes velmi hojný druh šířící se jak na synantropních, tak na přirozených stanovištích. Šíří se pomocí oddenků. Časté je též křížení s k. sachalinskou (R. sachalinensis) a opletkou čínskou (Fallopia aubertii).
Doporučení: Účinné se ukázaly opakované postřiky herbicidem (Roundup). Jako nejvhodnější doba postřiku je uváděn květen až červen, kdy rostliny dosahují výšky okolo 1m a aplikace je bez nesnází možná pomocí ručních postřikovačů. V následujících týdnech je třeba mechanicky narušovat podzemní i nadzemní části křídlatky, např. rytím. Dojde k nakouskování oddenků a lodyh, které začnou regenerovat a rostlina se vyčerpává.
Druhá aplikace herbicidu je vhodná v závěru sezóny, kdy dochází ke kumulaci zásobních látek v kořenech a herbicid má tak dlouhodobější účinek. Podle zkušeností z mnoha lokalit v České republice je třeba postup opakovat minimálně 2 roky za sebou. Bez narušování oddenků 3 až 5 let.
Riziko: Konkurenční dopad na původní vegetaci je obrovský. Porosty křídlatek jsou schopny vytlačit v podstatě vše, co jim stojí v cestě, a jsou velkou hrozbou zejména pro společenstva podél našich vodních toků. Má neuvěřitelnou regenerační schopnost, nová rostlina může regenerovat z úlomků oddenků o váze menší než 0,7g.
Literatura: Mlíkovský J., Stýblo P. (eds.). 2006: Nepůvodní druhy fauny a flóry ČR. ČSOP Praha, 496 pp.
Pyšek P., Tichý L. 2001: Rostlinné invaze. Rezekvítek Brno, 40 pp.
www.botany.cz
Autor popisu: Tomáš Görner

KAPLAN, Z.; DANIHELKA, J.; CHRTEK, J.; KIRSCHNER, J.; KUBÁT, K.; ŠTECH, M.; ŠTĚPÁNEK, J. (eds.) (2019). Klíč ke květeně České republiky. Vydání 2. Praha: Academia. 1168 s. [Aktualizováno dle databáze Pladias (Pladias – databáze české flóry a vegetace, www.pladias.cz) k 1. 9. 2022]