žabníček vzplývavý

Ekologie a biologie: Žabníček roste ve stojatých, velmi čistých, průzračných vodách s minimálním obsahem minerálů a s mírně kyselou reakcí. Rostliny se nacházejí v hloubce od několika centimetrů do dvou metrů. Na obou českých lokalitách se vytvářejí dosti husté porosty, ve kterých nejsou přítomny další vodní druhy rostlin. Žabníček je vytrvalá rostlina, která vytváří dvojí typ listů: ponořené čárkovité a vzplývavé eliptické. Podobně je to s květy, které jsou pod vodou malé a nenápadné. Opylení probíhá bez otevření květů (kleistogamicky). V malých hloubkách vytváří žabníček také poměrně nápadné, plovoucí bílé květy o průměru okolo 15 mm, které v době plného květu hustě pokrývají hladinu. Kvete obvykle v červenci a srpnu, plodem jsou nažky, které po dozrání klesají ke dnu a klíčí až po chladné periodě. Vegetativně se druh rozmnožuje pomocí výběžků, je pro něj charakteristická vysoká odnožovací schopnost.

Celkové rozšíření: Žabníček vzplývavý je evropským druhem se subatlantskou tendencí s výskytem ve Španělsku, Francii, státy Beneluxu, Německu, Dánsku, Polsku, Skandinávii, Velké Británii a v České republice. Německé lokality v Lužici leží nedaleko česko-německých hranic.

Rozšíření v ČR: Současné dvě české lokality v CHKO Labské pískovce byly objeveny teprve v nedávné době (1999). Jedna lokalita se nachází na Mlýnském rybníce ležícím severozápadně od Maxiček, druhé naleziště je malá lesní požární nádrž s přirozenými břehy, která se nachází jihozápadně od Dolního Žlebu. Protože požární nádrž vznikla v minulém století a Mlýnský rybník byl v minulosti dlouhodobě vypuštěn, druh se na nich mohl usadit teprve v nedávné době. Lokalita na Královomlýnském rybníce byla v r. 2000 vyhlášena jako přírodní památka Rybník u Králova Mlýna. Další lokalita vznikla v r. 2002 úspěšným vysazením žabníčku do nově vytvořené malé nádrže v blízkosti druhé lokality. V minulosti byl zaznamenán výskyt ještě na Třeboňsku a ve Frýdlantském výběžku.

Ohrožení: Druh na dřívějších lokalitách vymizel zřejmě přirozenou sukcesí a eutrofizací. V současné době by ohrožení mohlo nastat při vypuštění nádrží, při silnějším znečištění vody (např. splachy jílovitých částic po těžbě dřeva při vyšších srážkách) nebo změně chemických vlastností vody (vápnění, acidifikace, eutrofizace). V případě opravy hráze a vypuštění Královomlýnského rybníka by se muselo zajistit úspěšné přežití druhu.

Péče o druh: Žabníček nevyžaduje speciální management, je ale třeba zajistit, aby byla zachována vysoká čistota vody a pokud možno stálá výška hladiny. V závislosti na stupni zazemnění nádrží bude v budoucnu zřejmě nutné alespoň zčásti odstranit nežádoucí sedimenty dna. Slabší populace na požární nádrži byla posílena vytvořením nové blízké mikrolokality. Ta vznikla vyhloubením další podobné nádrže přírodního charakteru, do které byl druh také přenesen. Introdukce byla úspěšná, ale žabníčku zde konkurují další druhy (sítina žabí a rdest vzplývavý). Posilování populací je prováděno pod odborným dohledem Správy CHKO Labské pískovce.

Autor popisu: Dana Turoňová, Zita Červenková