jestřábník věsenkovitý

Hieracium prenanthoides Vill.
Říše:
Plantae
Řád:
Asterales
Čeleď:
Asteraceae
jestřábník věsenkovitý
Ochrana
Hodnocení
Všechna pozorování
Moje pozorování
  • cz

  • cz

  • cz

Mapy výskytu

Stáhnout mapu

Stáhnout mapu

Výčet počtu nálezů dle zdroje v Nálezové databázi ochrany přírody

Grafy

Ekologie a biologie: Druhy agregátu jestřábníku věsenkovitého rostou na horských vysokostébelných nivách, v křovinách, porostech kosodřeviny, především v karech, na okrajích horských lesů a na horských pastvinách.
Vytrvalé byliny s hustě olistěnou lodyhou. Listy jsou nápadné houslovitým zúžením v dolní polovině listu a listovými oušky objímajícími lodyhu (jsou podobné listům věsenky nachové - odtud druhový název). Úbory se žláznatými zákrovy jsou uspořádané ve stažených vrcholících. Druhy tohoto agregátu se řadí k nejpozději kvetoucím jestřábníkům.
Celý druhový komplex jestřábníku věsenkovitého je taxonomicky velmi složitý. Probíhající taxonomická studie naznačuje, že se v České republice rozpadá na několik druhů, z nichž některé jsou pravděpodobně endemické. Jednotlivé druhy jsou od sebe obtížně poznatelné; celý druhový komplex je ale od jiných jestřábníků odlišitelný dobře.
Celkové rozšíření: Jestřábník věsenkovitý má rozsáhlý, avšak nesouvislý areál rozkládající se v Eurasii od Grónska na západě až po středoasijská pohoří na východě. V nižších zeměpisných šířkách roste v horách, v severnější části areálu sestupuje i do nižších poloh.
V České republice je výskyt známý ze tří nejvyšších pohoří: Krkonoše, Králický Sněžník, Hrubý Jeseník. V Krkonoších roste roztroušeně na několika málopočetných lokalitách. Na Králickém Sněžníku byl vždy velmi vzácný - současný výskyt se nepodařilo ověřit a pravděpodobně tam vyhynul. Z Hrubého Jeseníku je historicky udáváno vícero lokalit, zejména z jižní části pohoří. V současnosti však byl detailním průzkumem celé oblasti potvrzen jen na třech lokalitách (s těžištěm výskytu ve Velké kotlině, kde se vyskytuje 80 % jeho jesenické populace).
Ohrožení: Příčiny ohrožení nejsou dosud plně objasněny, je však doloženo, že došlo k výraznému úbytku početnosti, některé populace zanikly a druh dokonce v jedné ze tří českých oblastí výskytu pravděpodobně zcela vyhynul. Půdní podmínky jsou v České republice patrně na okraji ekologického optima jestřábníku věsenkovitého. Jedná se o spíše vápnomilný druh rostoucí v ČR na kyselém podloží - již tak nevhodná kyselost podkladu byla ještě více zhoršena kyselými dešti. K tomu se přidává atmosférická depozice dusíku, která je spoluzodpovědná za změny v subalpinské vegetaci - zvýšení pokryvnosti dominantních travin tomuto konkurenčně slabšímu druhu neprospívá. Jesenická populace druhu, která je nejsilnější v České republice, je silně poškozována spásáním nepůvodním kamzíkem - spásání oslabuje rostliny a výrazně narušuje jejich rozmnožování. Ke spásání rostlin původními druhy přemnožené zvěře dochází i v Krkonoších.
Literatura: Bureš L. (2013): Chráněné a ohrožené rostliny chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Rubico, Olomouc.
Chrtek J. (2004): Hieracium L. – In: Slavík B. & Štěpánková J. [eds]: Květena České republiky. Vol. 7. Academia, Praha.
Kocián J. & Chrtek J. (in press): Distribution of mountain hawkweeds (Hieracium s. str.) in the Hrubý Jeseník Mountains. – Acta Mus. Siles. Sci. Natur.
Autor popisu: Jiří Kocián

KAPLAN, Z.; DANIHELKA, J.; CHRTEK, J.; KIRSCHNER, J.; KUBÁT, K.; ŠTECH, M.; ŠTĚPÁNEK, J. (eds.) (2019). Klíč ke květeně České republiky. Vydání 2. Praha: Academia. 1168 s. [Aktualizováno dle databáze Pladias (Pladias – databáze české flóry a vegetace, www.pladias.cz) k 1. 9. 2022]