Ekologie a biologie:
Rdest hustolistý roste v rybníkách a odvodňovacích příkopech, preferuje čisté, stojaté až pomalu proudící, oligotrofní až mezotrofní vody, s bahnitým až jílovitým, zpravidla minerálně bohatým dnem.
Rdest hustolistý je vytrvalý druh 10 až 70 cm vysoký, s asimilačními orgány trvale ponořenými ve vodě. Rozmnožuje se jednak generativně pomocí semen, která ve vhodných podmínkách dobře klíčí, a také vegetativně pomocí fragmentů lodyh a oddenků.
Celkové rozšíření:
Areál rdestu hustolistého zahrnuje západní, střední a jižní Evropu, na sever po Britské souostroví, jižní Norsko, jižní Švédsko, severní Polsko a severozápadní Litvu, na východ po jihozápadní Slovensko, Rumunsko a evropskou část Turecka; chybí na většině středozemních ostrovů včetně Baleár, Sardinie, Korsiky a Kréty. Dále roste v jihozápadní Asii v Turecku, Sýrii, Arménii a severozápadním Íránu; v Africe výhradně v její středozemní severozápadní části v Maroku, Alžírsku a Tunisku.
Rdest hustolistý rostl v minulosti velmi vzácně od rovin do podhůří v širším Polabí a ve východních Čechách, celkem na asi 13 lokalitách. Na většině lokalit dávno vyhynul, dosud přežívá pouze na jediné drobné lokalitě NPP Rybníček u Hořan na Kutnohorsku. Územím ČR probíhá lokální východní hranice celkového rozšíření druhu. V roce 2002 byl rdest hustolistý spolu s několika dalšími vzácnými druhy rostlin vysazen poblíž Nedamova u Dubé do tůní nově vytvořených Správou CHKO Kokořínsko. Dále byl vysazen do tůní u Tupadel a Želízů rovněž v CHKO Kokořínsko.
Ohrožení:
Rdest hustolistý je bioindikátorem čistoty vod. Hlavními důvody jeho ústupu je znečištění a eutrofizace vodních toků. Mnoho vhodných biotopů (menších vodních ploch i dočasně se tvořících tůní kolem neregulovaných toků) zaniklo v důsledku regulací, čištění příkopů a drenážování. Voda je z krajiny rychle odváděna, a ta co přece jen zůstává, je znečištěna. Kromě toho je rdest hustolistý ohrožen i přirozenou sukcesí, která probíhá na vodních biotopech.
Literatura:
Čeřovský J., Feráková V., Holub J., Maglocký Š. & Procházka F. (1999) Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. Vol. 5. Vyšší rostliny. Príroda a. s., Bratislava
Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek J. (eds) (2002) Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha
Štěpánková J., Chrtek J. jun. & Kaplan Z. (eds.) (2010): Květena České republiky 8. Academia, Praha
