smrkovník plazivý

Ekologie a biologie: Smrkovník plazivý osidluje stinná, obvykle výrazně mechatá stanoviště v borových, smrkových i smíšených lesích a při lesních okrajích, ve starých, často vápencových lomech, na půdách kyselých až neutrálních.
Zajímavostí životního cyklu této drobné, 5 až 25 cm vysoké orchideje je, že je stálezelená – listy vyrostlé v pozdním létě a na podzim přetrvávají zimu a teprve s vývojem nových listů v následujícím vegetačním období ztrácejí postupně chlorofyl a odumírají.

Celkové rozšíření: Areál smrkovníku plazivého je velmi rozsáhlý; zahrnuje Evropu na sever po 70° s. š., Asii přes Sibiř na Dálný východ, oblast od Krymu přes Kavkaz a Írán do střední Asie, Číny a Japonska a západní část Severní Ameriky.
Od roku 1850 byl smrkovník plazivý zaznamenán v České republice na více než 100 lokalitách roztroušeně po celém území od pahorkatin do hor. Současný výskyt je omezen na oblast Sušicko-horažďovických vápenců (PR Čepičná, Rabí), Strakonických vápenců (PP Ryšovy, Domanice), dále druh roste na Džbánu (Líský), poblíž Černé v Pošumaví, Nevřeně u Plzně, na Moravě v okolí Sedlce u Náměště nad Oslavou a v lesním komplex u Vlachova jihovýchodně od Boskovic.

Ohrožení: Vzhledem k tomu, že smrkovník plazivý se objevuje v kulturních lesích a řada jeho lokalit není územně chráněna, představuje největší ohrožení pro tento druh zničení celých, plošně malých porostů při běžných hospodářských zásazích (jak k tomu došlo např. na lokalitě poblíž Pece pod Čerchovem, která byla objevena v r. 2005 a už v roce 2007 pravděpodobně zanikla). Na stávajících lokalitách může druh ohrožovat zapojování bylinného patra konkurenčně zdatnějšími druhy (zejména travami), změna zapojení stromového patra (lokality musí zůstat trvale zastíněny) a změny vlhkostních poměrů.

Literatura: Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek J. (eds) (2002) Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha
Mandák B. & Procházka F. (2000) Historické a současné rozšíření Goodyera repens v České republice. Preslia 72: 507–518
Štěpánková J., Chrtek J. jun. & Kaplan Z. (eds.) (2010) Květena České republiky 8. Academia, Praha

Autor popisu: Jarmila Kostiuková