sivěnka přímořská

Glaux maritima Linnaeus
Říše:
Plantae
Řád:
Ericales
Čeleď:
Primulaceae
sivěnka přímořská
Ochrana
Hodnocení
Všechna pozorování
Moje pozorování
  • cz

  • cz

  • cz

Mapy výskytu

Stáhnout mapu

Stáhnout mapu

Výčet počtu nálezů dle zdroje v Nálezové databázi ochrany přírody

Atlasy a areály rozšíření v ČR

Fytokartografické syntézy ČR 2: Phytocartographical syntheses of the ČR.. Průhonice: Botanický ústav ČSAV
Stáhnout mapu

Rozšíření xerothermních rostlin na Moravě a ve Slezsku. Geografický ústav ČSAV
Stáhnout mapu

Grafy

Ekologie a biologie: Sivěnka přímořská je slanomilný druh, který se vyskytuje ve společenstvech slanomilných rostlin na mokrých zasolených půdách.
Vytrvalá drobná rostlina 4 až 20 cm vysoká, přizpůsobená podmínkám slaných půd (žlázky na okrajích listů vylučují přebytečné množství soli). Kvete od května do srpna.
Celkové rozšíření: Sivěnka přímořská je rozšířena v mírném pásmu téměř celé severní polokoule. V Evropě roste na mořských pobřežích při Atlantském oceánu, Severním a Baltském moři, Norském moři a Severním ledovém oceánu, ve Středozemí jen roztroušeně. Ve vnitrozemí Evropy se vyskytuje výhradně na slaniskách ve Španělsku, střední a východní Evropě. Areál druhu dále zahrnuje Malou Asii, Írán, Altaj, Mongolsko, Čínu, Japonsko a Severní Ameriku.
V České republice se sivěnka přímořská vyskytovala dříve relativně hojně na slaniskách ve středních, severních a západních Čechách a na jižní Moravě. Většina lokalit druhu už však zanikla. Dnes má sivěnka přímořská v ČR jen dvě perspektivní lokality: NPR Soos u Františkových lázní a PR Slanisko Dobré Pole na jižní Moravě. Nálezy menších populací nebo jen jednotlivých rostlin jsou hlášeny v posledním desetiletí z těchto lokalit: západní Čechy – Široké Třebčice, Nové Třebčice, Vitčice, údolí Chomutovky, Hrádek u Loun; jižní Morava – Slanisko Zápověď nedaleko Terezína u Čejče.
Ohrožení: Většina lokalit sivěnky přímořské zanikla přímou destrukcí stanovišť související se zemědělskou činností a melioracemi, rekultivacemi či změnou vodního režimu včetně zachycování pramenů minerálních vod. Další ohrožení představuje sukcese a zarůstání lokalit.
Literatura: Čeřovský J., Feráková V., Holub J., Maglocký Š. & Procházka F. (1999) Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. Vol. 5. Vyšší rostliny. Príroda a. s., Bratislava
Hejný S. & Slavík B. (eds) (1992) Květena České republiky. Vol. 3. Academia, Praha
Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek J. (eds) (2002) Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha
http://www.naturabohemica.cz/glaux-maritima/ (6.11.2017)
Autor popisu: Jarmila Kostiuková

KAPLAN, Z.; DANIHELKA, J.; CHRTEK, J.; KIRSCHNER, J.; KUBÁT, K.; ŠTECH, M.; ŠTĚPÁNEK, J. (eds.) (2019). Klíč ke květeně České republiky. Vydání 2. Praha: Academia. 1168 s. [Aktualizováno dle databáze Pladias (Pladias – databáze české flóry a vegetace, www.pladias.cz) k 1. 9. 2022]