hořeček mnohotvarý český

Gentianella praecox subsp. bohemica (Skalický) Holub
Říše:
Plantae
Řád:
Gentianales
Čeleď:
Gentianaceae
hořeček mnohotvarý český
Ochrana
Hodnocení
Všechna pozorování
Moje pozorování
  • cz

  • cz

  • cz

Mapy výskytu

Stáhnout mapu

Stáhnout mapu

Výčet počtu nálezů dle zdroje v Nálezové databázi ochrany přírody

Atlasy a areály rozšíření v ČR

Hodnotící zprávy o stavu druhů z hlediska ochrany (2007); Hodnotící zprávy o stavu druhů z hlediska ochrany (2013). (elektronický zdroj, výsledky sledování stavu druhů dle čl. 11 Směrnice o stanovištích). AOPK ČR
Stáhnout mapu

Hodnotící zprávy o stavu druhů z hlediska ochrany (2007). (elektronický zdroj, výsledky sledování stavu druhů dle čl. 11 Směrnice o stanovištích). AOPK ČR
Stáhnout mapu

Grafy

Hodnocení stavu z hlediska ochrany
Lokality, ve kterých je druh předmětem ochrany

Ekologie a biologie: Hořeček český rostl na pastvinách, krátkostébelných loukách, sečených vlhčích loukách (zejména bezkolencových) a na mnoha narušovaných stanovištích (okraje cest, okraje lomů, lesní lemy). Jeho rozšíření se v posledních padesáti letech velmi drasticky snížilo, nyní se vyskytuje zejména na stávajících či nedávno opuštěných pastvinách a na pravidelně obhospodařovaných loukách, neboť snáší jen rozvolněné porosty bylin. Hořeček český patří mezi dvouleté byliny, jeho semena dozrávají od konce léta až do poloviny listopadu (podle průběhu počasí a nadmořské výšky lokality). Část živých semen klíčí počátkem následující vegetační sezóny, část zůstává v půdě nenaklíčena a je schopná vyklíčit za vhodných podmínek i po několika letech. Množství vyklíčených semen je ovlivňováno zejména vhodným prostorem (nejčastěji narušená místa ve vegetaci apod.) a vhodnými mikroklimatickými podmínkami (zejména dostatek vlhkosti). Druh je na počátku vývinu mykotrofní.
Celkové rozšíření: Hořeček český je endemit České republiky, bavorské části Šumavy, severního Rakouska a jižního Polska. Těžiště rozšíření druhu je v Českém masívu. Lokality ležící mimo Českou republiku jsou vzácné, v Polsku je druh nezvěstný.
Rozšíření v ČR: Hořeček byl v minulosti rozšířen poměrně hojně v jižních a jihovýchodních Čechách a na Českomoravské vysočině. V současné době je u nás evidováno okolo 60 lokalit, nejvíce se jich zachovalo na Šumavě a v Šumavsko-novohradském podhůří, několik lokalit se nalézá na Českomoravské a Drahanské vrchovině a v nejbližším okolí, tři v Orlickém podhůří a na Broumovsku, dvě v Krkonoších a izolovaná lokalita je na Táborsku.
Ohrožení: Hořeček je jedním ze vzácných druhů, který zaznamenal v minulosti snad největší úbytek lokalit. Jeho ústup nastal zhruba v padesátých letech a byl důsledkem změn v obhospodařování krajiny. Poměrně rychle zmizely plochy pastvin a záhumenků extenzivně spásané domácími hospodářskými zvířaty, zejména kozami a ovcemi, které hořečku zajišťovaly optimální stanoviště. Po přerušení pastvy docházelo k houstnutí porostů a lokality velmi rychle zanikaly. Ani zbývající populace nemají v současné době stoprocentně zajištěno, že potřebný management pastvou nebo kosením bude zajištěn. K dalším negativním vlivům ohrožujícím hořeček patří celková eutrofizace, zarůstání dřevinami a zalesňování stanovišť.
Péče o druh: Jak vyplývá z biologie druhu, je základním předpokladem úspěšné péče o lokality vytvoření podmínek pro vyklíčení druhu a přežívání semenáčků. Optimálním managementem je extenzivní pastva hospodářských zvířat (kozy, ovce, v některých případech lze použít i hovězí dobytek či koně), případně pastva kombinovaná se sečí. Pastevní harmonogram je potřeba mírně přizpůsobit biologii druhu (zejména intenzivně nepást v době květu a dozrávání semen). Jako náhradní management se může uplatnit i seč a intenzivní vyhrabávání biomasy. Vzhledem k široké škále vegetačních typů a klimatických podmínek, ve kterých se druh vyskytuje, je však potřeba plán péče navrhovat u každého naleziště idividuálně a přihlédnout k ekologickým podmínkám stanoviště v dané oblasti. Pro hořeček je zpracováván záchranný program a lokality druhu jsou již dlouhodobě monitorovány.
Literatura: Záchranný program pro Gentianella praecox subsp. bohemica je k dispozici na stránkách www.zachranneprogramy.cz.
Kirschner J. & Kirschnerová L. (2000): Gentianella Moench – hořeček. – In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Štěpánková J. (eds), Květena České republiky 6, p. 82–98, Academia, Praha.
https://botany.cz/cs/gentianella-praecox/
http://www.naturabohemica.cz/gentianella-praecox-subsp-bohemica/
Autor popisu: Dana Turoňová, Pavel Martinec

KAPLAN, Z.; DANIHELKA, J.; CHRTEK, J.; KIRSCHNER, J.; KUBÁT, K.; ŠTECH, M.; ŠTĚPÁNEK, J. (eds.) (2019). Klíč ke květeně České republiky. Vydání 2. Praha: Academia. 1168 s. [Aktualizováno dle databáze Pladias (Pladias – databáze české flóry a vegetace, www.pladias.cz) k 1. 9. 2022]