hořeček ladní pobaltský

Gentianella campestris subsp. baltica (Murb.) Á. Löve & D. Löve
Říše:
Plantae
Řád:
Gentianales
Čeleď:
Gentianaceae
hořeček ladní pobaltský
Ochrana
Hodnocení
Všechna pozorování
Moje pozorování
  • cz

  • cz

  • cz

Mapy výskytu

Stáhnout mapu

Stáhnout mapu

Výčet počtu nálezů dle zdroje v Nálezové databázi ochrany přírody

Grafy

Ekologie a biologie: Drobná dvouletka s čtyřčetnými fialovými květy, kvetoucí na podzim od srpna do října. Hořeček není konkurenčně zdatný a pro klíčení a růst semenáčků vyžaduje pravidelné odklízení biomasy a narušování drnu.
V minulosti rostl na různých typech luk, pastvin a lad.
Celkové rozšíření: Areál poddruhu zahrnuje severní část střední Evropy (jižní Skandinávie, Polsko, Německo, Anglie). Výskyt v Čechách je na jižní hranici areálu.
U nás se tento hořeček vyskytoval v pohraničním oreofytiku a mezofytiku od severovýchodních Čech přes Krkonoše, Krušné hory, Karlovarsko a dále do jihozápadních Čech až po Domažlicko. Ojedinělé výskyty pocházejí i odjinud (Křivoklátsko, Jičínsko). V současnosti má dvě pouze dvě lokality, a to Brejl na Křivoklátsku a Rýchory v Krkonoších.
V minulosti se u nás vyskytovaly ještě další dva poddruhy, hořeček ladní pravý a h. l. švédský, oba jsou ale na našem území vyhynulé.
Ohrožení: Hořeček ladní v posledních stech letech zaznamenal rapidní úbytek lokalit ze zhruba 200 na pouhé 2, podle všeho v důsledku změn v obhospodařování krajiny. Poměrně rychle zmizely plochy pastvin a záhumenků extenzivně spásané domácími hospodářskými zvířaty, které hořečku zajišťovaly optimální stanoviště. Po přerušení pastvy docházelo k houstnutí porostů a lokality postupně zanikaly. K dalším negativním vlivům ohrožujícím hořeček patří celková eutrofizace, zarůstání dřevinami a zalesňování stanovišť.
Literatura: J. Čeřovský a kol. (1999) Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. díl 5, Vyšší rostliny. Príroda, Bratislava
B. Slavík (ed) (2000) Květena České republiky 6. Academia, Praha
http://botany.cz/cs/gentianella-baltica/ (11. 12. 2017)
Autor popisu: Zita Červenková

KAPLAN, Z.; DANIHELKA, J.; CHRTEK, J.; KIRSCHNER, J.; KUBÁT, K.; ŠTECH, M.; ŠTĚPÁNEK, J. (eds.) (2019). Klíč ke květeně České republiky. Vydání 2. Praha: Academia. 1168 s. [Aktualizováno dle databáze Pladias (Pladias – databáze české flóry a vegetace, www.pladias.cz) k 1. 9. 2022]