hadinec červený

Echium maculatum Linnaeus
Říše:
Plantae
Řád:
Boraginales
Čeleď:
Boraginaceae
hadinec červený
Ochrana
Hodnocení
Všechna pozorování
Moje pozorování
  • cz

  • cz

  • cz

Mapy výskytu

Stáhnout mapu

Stáhnout mapu

Výčet počtu nálezů dle zdroje v Nálezové databázi ochrany přírody

Atlasy a areály rozšíření v ČR

Hodnotící zprávy o stavu druhů z hlediska ochrany (2007); Hodnotící zprávy o stavu druhů z hlediska ochrany (2013). (elektronický zdroj, výsledky sledování stavu druhů dle čl. 11 Směrnice o stanovištích). AOPK ČR
Stáhnout mapu

Phytocartographical syntheses of the Czech Republic 4.. Praha: Institute of Botany AS CR, Academia
Stáhnout mapu

Hodnotící zprávy o stavu druhů z hlediska ochrany (2007). (elektronický zdroj, výsledky sledování stavu druhů dle čl. 11 Směrnice o stanovištích). AOPK ČR
Stáhnout mapu

Rozšíření xerothermních rostlin na Moravě a ve Slezsku. Geografický ústav ČSAV
Stáhnout mapu

Grafy

Hodnocení stavu z hlediska ochrany
Lokality, ve kterých je druh předmětem ochrany

Ekologie a biologie: Hadinec nachový roste na suchých a teplých travnatých stanovištích, převážně širokolistých trávnících Dává přednost hlubokým, živinami bohatým půdám, obvykle s vápnitým podkladem, např. spraší. Často ho nalezneme na místech s neúplně zapojenou vegetací, která jsou důležitá i pro uchycení a vyklíčení semenáčků.
Je to světlomilná, dvouletá, ale většinou krátce vytrvalá rostlina s listovými růžicemi. Růžice jsou přezimující a na jaře z nich vyrůstají květonosné lodyhy. Kvete od června do počátku července, opylovačem je hmyz, občas dochází i k samoopylení. Rozmnožuje se zejména generativně, tvoří početné tvrdky. Vegetativní rozmnožování je méně časté, spočívá v občasném vytvoření jedné až několika postranních listových růžic. Každoročně vykvétá obvykle jen menší, podpoloviční část populací.
Celkové rozšíření: Hadinec je východoevropský druh rozšířený až do střední Evropy, výskyty na Moravě tvoří severozápadní hranici areálu. Kromě Moravy zasahuje ještě do Rakouska a na Slovensko, severní hranice rozšíření zasahuje do východního Polska. Chybí ve větší části panonské nížiny, těžiště rozšíření je na Ukrajině a v Rusku. Na jihu zasahuje do Makedonie, Bulharska a Turecka až na Krym. Dále na východ pak roste ještě v Íránu a Turkmenistánu.
Rozšíření v ČR: V České republice se vyskytuje výhradně v panonské části jižní Moravy. Historicky je znám z okolí Znojma, Brna a Vyškova, dále z Hustopečska, Ždánicka, Čejčska a z jihozápadní části Bílých Karpat. V současné době je udáván ze čtrnácti převážně chráněných lokalit, na kterých se nalézá celkem okolo sedmi set jedinců. Většina nalezišť leží v Jihomoravské pahorkatině: NPR Hádecká planinka, NPR Větrníky, PR Hrádek, PP Kamenný vrch, PP Louky pod Kumstátem, NPP Na Adamcích, PP Hovoranské louky, PR Špidláky, Karlín u Čejče (návrh PP Zápověď) a PR Visengrunty u Bošovic. Nověji byly potvrzeny výskyty v Bílých Karpatech u obce Blatnička na Miliových loukách, Pod Jasenovou a PP Kobylí hlava. Nejbohatší populace je v PR Horky u Milotic.
Ohrožení: Druh roste na okraji areálu, což je hlavní příčinou jeho vzácnosti u nás. Některé lokality v minulosti zanikly přímou destrukcí, v současnosti je hadinec ohrožen eutrofizací stanovišť (hnojení a splachy z okolních pozemků), sukcesními změnami, především zarůstáním ploch náletem dřevin a hromaděním stařiny, a v neposlední řadě i zalesňováním. Jisté nebezpečí představuje také přímé ničení rostlin, a to jak časnou sečí, tak trháním do kytic.
Péče o druh: Management spočívá především v pravidelném odstraňování biomasy kosením, nejlépe 1x za rok v termínu po druhé polovině července, aby došlo k vysemenění rostlin. Dále je potřeba odstraňovat případné nálety dřevin. Vhodným doplňkem kosení je narušování vegetačního pokryvu. Na vybraných místech se na podzim vyhrabáváním odstraňuje stařina nebo se ručně vytvářejí volné plošky s obnaženou půdou, které umožňují lepší klíčení a uchycování semenáčků. Místa s obnažovanými ploškami je vhodné ohradit, aby se zabránilo poškozování mladých rostlin.
Autor popisu: Dana Turoňová, Pavel Martinec

KAPLAN, Z.; DANIHELKA, J.; CHRTEK, J.; KIRSCHNER, J.; KUBÁT, K.; ŠTECH, M.; ŠTĚPÁNEK, J. (eds.) (2019). Klíč ke květeně České republiky. Vydání 2. Praha: Academia. 1168 s. [Aktualizováno dle databáze Pladias (Pladias – databáze české flóry a vegetace, www.pladias.cz) k 1. 9. 2022]