včelník rakouský

Ekologie a biologie: Včelník rakouský roste na suchých a výslunných biotopech, na stepích, kamenitých stráních a okrajích lesostepí. Je heliofyt vyhledávající výlučně nezastíněná stanoviště (zejména nezarostlé horní slunné okraje vápencových stěn). V Českém krasu roste ve skalní vegetaci s kostřavou sivou a je vázán na vápenec, na jediné lokalitě na Moravě je podkladem spraš.
Jedná se o hemikryptofyt až chamaefyt, bylinu až polokeř. Rostliny se dožívají až několika desítek let. Včelník se rozrůstá vegetativně do trsů; úspěšnost generativní reprodukce je poměrně nízká a závislá na klimatických podmínkách. I když se dá kultivovat ze semen i řízky, vysazování vypěstovaných rostlin je velmi obtížné, neboť se na suchých a výhřevných stanovištích špatně ujímají. Kvete v druhé polovině května a začátkem června, v suchých letech rostliny méně kvetou a může dojít k zasychání květů i listů. Plody jsou hnědé tvrdky.

Celkové rozšíření: Včelník rakouský je stepní druh s těžištěm rozšíření ve střední a východní Evropě. Jeho areál je ostrůvkovitě rozdělen do několika částí a na okraji areálu leží izolované lokality. Roste vzácně ve Španělsku, Francii, Itálii a Švýcarsku, dále v Česku, Rakousku, Slovensku, Maďarsku, Rumunsku, na Ukrajině, v Turecku a na Kavkazu.

Rozšíření v ČR: V České republice jsou nejpočetnější populace v Českém krasu, kde se vyskytuje v NPR Karlštejn, NPR Koda, PR Karlické údolí, PR Radotínské údolí a na Vanovicích. Další izolovaná lokalita leží až na jižní Moravě v Hustopečské pahorkatině (PR Zázmoníky). Donedávna rostl i v Českém středohoří (Deblík), kde byl pozorován poslední trs ještě v roce 1996.

Ohrožení: V minulosti byly některé lokality zničeny těžbou, v současné době je druh ohrožen především zarůstáním stanovišť dřevinami, lokálně i sešlapem nebo snahou o přenos rostlin do zahrádek. Negativně se mohou promítnout i extrémní klimatické podmínky a výskyt škůdců. Nejdůležitější fáze životního cyklu, které mohou být ohroženy, jsou stádia produktivních jedinců. Úbytek rostlin v těchto stádiích může znamenat zvláště pro menší populace velké problémy.

Péče o druh: Lokality je potřeba pravidelně (minimálně jednou za 5 let) kontrolovat a provádět odstraňování náletových dřevin, kterými skalní stepi jinak zarůstají. Odstraňování náletu se provádí ke konci vegetační sezóny nebo po ní. Řezné plochy je možné v případě potřeby ošetřit Roundapem, tak aby nebyly zasaženy rostliny včelníku nebo jiných vzácných druhů. Menší lokality (20 a méně jedinců) mohou být ohroženy náhodnými událostmi jako jsou suché roky, nadměrný výskyt škůdců, vykopávání jedinců zahrádkáři nebo sešlap turisty. Tyto menší lokality je možno posilovat dosazováním dalších jedinců, což je však velice pracné, a bylo by třeba také prověřit, zda nehrozí riziko možným porušením stabilizovaného komplexu genů křížením izolovaných populací (outbrední deprese).

Autor popisu: Dana Turoňová, Zita Červenková