Ekologie a biologie:
V současnosti lýkovec roste u nás ve značně různorodém prostředí. V lesích listnatých s převahou dubů, v lesích smíšených. Často je výskyt vázán na úzký okraj lesa, okolí lesní cesty, paseky a remízky. Dále jej nalezneme v typických lesostepích i na kosených, dříve často pastvou udržovaných místech, na kraji sadů. Jde o stanoviště převážně polostinná, pokud jsou polohy otevřené, nebývají orientované k jihu. Druh je málo konkurenceschopný v zápoji jiných rostlin. Pro jeho dlouhodobou existenci je tedy mimo uvedeného stupně zastínění a mírné rovnoměrné vlhkosti podstatné jakékoliv omezení konkurenčních rostlin (ostružiník, trnka, devaterník, trávy). Vhodná stanoviště se dnes nacházejí v krajině dosti sporadicky např. na místech s malou vrstvou půdy a skalnatém podloží (i opuštěné lomy), na jednosečných loukách, bývalých pastvinách i v extenzivně udržovaných sadech, v oborách.
Nečekaně velká je tolerance druhu k různým hodnotám pH. Roste na vysloveně kyselých půdách i na zásaditých.
Jedná se o vždyzelený nízký keř, vysoký 10 až 30 cm.
Celkové rozšíření:
Historické rozšíření druhu v Čechách je doloženo údaji z okolí Prahy, z Českého krasu, středního Polabí, Pojizeří a v jižních Čechách rostl u Suchdola nad Lužnicí. Na Moravě zahrnoval výskyt lýkovce vonného v roztroušených lokalitách dosti velké území mezi Znojmem a Tišnovem, dále pak území severně od Hodonína, Vyškovsko a širší okolí Prostějova. Tento druh se vyskytoval (do roku 1934) v několika lokalitách i přímo na území města Brna.
Z původního doloženého výskytu na 116 lokalitách v současnosti zbývá již méně než 20 lokalit. Jedná se především o lokality na jižní a střední Moravě, v Čechách se pak vyskytuje na Dobříšsku, Kokořínsku a v Českém krasu.
Ještě horší než zmenšení oblastí výskytu je kvantitativní úbytek druhu. Můžeme se tak domnívat i z toho, že řezaný lýkovec byl pravidelně donášen na trhy, dnes by však mnohé jeho lokality vydaly sotva na jedinou kytičku do vázy.
Ohrožení:
Za jednu z hlavních příčin úbytku tohoto druhu lze jistě označit scelování pozemků, které proběhlo v 50. letech minulého století. Zvláště na Moravě rostl totiž lýkovec vonný v některých krajích na všech příhodných stanovištích, kterých bylo vzhledem k mozaikovitému způsobu hospodaření dostatek.
Další příčinu jeho úbytku představuje absence managementu (tj. kosení, ale především pastvy) na řadě lokalit, a to nejenom těch nelesních (např. remízky), ale rovněž těch lesních.
Literatura:
Adezabal A., Uriarte L., Azpiroz M., Arbelaitz E. (2008) The effect of grazing and clearing off on the sexual reproductive success of Daphne cneorum L., a threatened species in the Basque Country: Congresos y Jornadas. Serie Pastos y Forrajes - Junta de Andalucía (España).
Hejný S., Slavík B., Kirschner J. a Křísa B. (eds) (1992): Květena České republiky. 3. Academia, Praha (dotisk 2003).
Šedivá J., Žlebčík J.(2009) Zachování lýkovce vonného (Daphne cneorum L.) v ČR. Certifikovaná metodika č. 4/2009-053, 063, výstup výzk. záměru č. MZP0002707301. VÚKOZ, Průhonice, 16 s.
